Recenze: C. A. Pickover, Matematická kniha. Aneb jak snadno podlehnout vášni pro tuto vědu.
Clifford A. Pickover, Matematická kniha
Od Pythagora po 57. Dimenzi: 250 milníků v dějinách matematiky. Nakladatelství Argo/Dokořán. 2012.
Matematika se stala nepostradatelnou součástí různých vědeckých disciplín, nelze si bez ní představit biologii, fyziku, chemii, ekonomii, sociologii a mnoho dalších oborů. Matematika nás prostupuje i běžným životem – jsou to klasické každodenní počty nebo také neuchopitelné krásy: pamatujeme si ještě ze školy, jak Pythágorás dokázal propojit matematiku a hudbu.
Bez matematiky bychom se těžko podívali ke hvězdám a podle všeho se právě matematika stane dorozumívacím jazyk s mimozemskými bytostmi.
Pro někoho jsou čísla sama o sobě magická. Hledají za nimi víc, než snahu zkontrolovat si účtenku z obchodu. K jedněm z národů, které byly čísly nadmíru fascinovány, patřili Řekové. Nalézali v nich – a i my můžeme – harmonii, klid či určité zákonitosti. Matematika je s námi ve škole nebo i v běžném životě. Můžeme ji milovat, nebo nenávidět (a oboje současně je klidně také možné)
K tomu druhému se snadno dospěje tehdy, jestliže ji nerozumíme. Nenávist nejednou spočívá v nepochopení.
Pokud patříte právě k té druhé skupině a stále matematiku zatracujete, s Pickoverovou Matematickou knihou si tuto vědu nejspíš skutečně oblíbíte. A pokud ji milujete, tím lépe.
Autor vás nenutí přepočítávat stohy papírů, ani hledat základy myšlenek, kterými se objevitel určitého jevu musel prodírat. Nebude vám mučit mozek – jestliže jste již řadu let pryč ze školních lavic – ale bude vás jen fascinovat.
„Při psaní Matematické knihy mě vedl záměr poskytnout širšímu publiku stručného průvodce po významných myšlenkách matematiky a jejich tvůrcích prostřednictvím hesel natolik krátkých, aby je bylo možné projít během pár minut. (…) Některá hesla jsou zaměřena vyloženě prakticky, od logaritmického pravítka a dalších nástrojů k počítání po geodetickou kopuli a objev nuly. Tu a tam jsem zařadil i několik lehčích, nicméně významných témat, kupříkladu populární Rubikovu kostku nebo řešení problému prostěradla,“ uvádí autor knihy.
Musím se přiznat, že jsem knihou byla uchvácena, pohlcena, že jsem jí nadšeně listovala – témata si mohu volně vybírat, není nutné postupovat od začátku do konce, a vracela se a obdivovala stejně geniální průvodní fotografie. A litovala, že jsem Matematickou knihu nevlastnila, když jsem chodila do školy. Přesně v těchto okamžicích jsem také zcela pochopila, co je to posedlost matematikou, s jakou jsem se například setkala u hrdinů (zejména hlavního hrdiny Bertranda Russella) v Logikomiksu. Neměli-li jste ještě tu čest, vřele doporučuji. Každé bystré hlavě, která je fascinována matematickým důvtipem, logikou a krásou světa, kterou lze uchopit rovněž čísly. Lidem i bez vysokoškolského matematického vzdělání (nebo alespoň takového, po jakém by prahli). Pokud můžete, obě tyto unikátní knihy si pořiďte, půjčte v knihovně, přemluvte kamaráda, známého, kohokoliv (sic to bude těžké. Mě třeba nepřemluvíte. Tyhle nedám), obě totiž přinášejí něco, co se může zdát na první pohled nevídané – vášeň, ano vášeň v matematice, po matematice a pro matematiku.
Uvědomme si, že matematika skutečně není jen skupina čísel na popsaném papíře a hrozba nedostatečné do žákovské knížky či indexu. Skrývá různé taje.
Vezmu z knihy jen pár na první pohled obyčejných a přitom fascinujících věcí. Jen namátkově zkrácené body:
1. Umí mravenci počítat? Podle vědců pouštní mravenec Cataglyphis fortis ano! Pohybuje se po písčitém terénu, kde nejsou žádné záchytné body. Přesto po ulovení kořisti překonají vzdálenosti a dorazí bezpečně domů. Počítají si kroky. Počítat, ale umí i jiní tvorové. Není problém tomu naučit mnohá další zvířata, včetně krys, opic a dalších.
2. Jaká je pravděpodobnost, když hodíte kostkami, že padnou vámi žádaná čísla? V dávných dobách se lidé domnívali, že výsledek vrhu kostek určují bohové. Nejstarší nalezené kostky jsou staré 5000 let. Hra v kostky je dobrou praktickou výukou pravděpodobnosti. Pravděpodobnost určité posloupnosti čísel v počtu „i“ je 1/ni. Detaily k výpočtům v knize.
3. Víte, co je to teorie katastrof? Jedná se o matematickou teorii dramatických a náhlých změn. Francouzský matematik René Thom si „vytyčil cíl lépe pochopit, jak se z plynulého dění (například pravidelného a stálého chování ve věznicích nebo standardních styků mezi státy) může najednou zrodit nespojitá změna (vězeňská vzpoura nebo válka). Předvedl, jak lze také jevy popisovat ve formě abstraktních matematických ploch s názvy jako motýl nebo vlaštovčí ocas. Poslední obraz Salvadora Dalího Ocas vlaštovky z roku 1983 byl založen právě na takovém matematickém obrazci.“
Za poslední dobu jsem měla opravdu štěstí a čest, že se mi do ruky dostaly tak kvalitní knihy a konkrétně u těchto dvou titulů, Matematická kniha a Logikomiks jsem dokonce i hrdá, že jsem jejich vlastníkem. Jejich zpracování je bez přehánění naprosto luxusní, nejen co do obsahu, ale i vzhledu – kvalitní papír, tisk, úžasné fotografie nebo ilustrace.
Podívejte se na ukázku z knihy zde.
U různých titulů lze vytknout jisté nedostatky, drobnosti, zde – omlouvám se všem, co čekali konečně nějaké to závěrečné „ale“ – však nikoliv. Bloumala jsem dlouho po internetu, zdali bude mít někdo alespoň nějakou výhradu proti této publikaci a nalezla jsem jen samé kladné ohlasy. V jednom případě byl jistý recenzent (John D. Cook) pouze nespokojený s černým obalem knihy, která mi ale naopak připadá decentní a vhodná (navíc obal českého vydání s tím, co měl Cook v ruce, je trochu jiný. Přesto by se mu nelíbil – iritovala ho řecká abeceda). Perfektní odezvy se také dostala od milovníka matematiky z webu Wild about Math. Mj. uvádí, že na knize se mu nejvíce líbilo stimulování obou mozkových hemisfér. Zatímco dosud je spojována matematika jen s činností levé hemisféry, jež má na starosti logiku, výpočty, analýzy apod., tak díky úžasnému grafickému zpracování se evokuje i pravá strana mozku. S matematickou knihou aktivně kooperují obě hemisféry.
O autorovi: Clifford Alan Pickover (* 1957) je autorem téměř 50 populárně naučných knih, které se převážně zabývají matematikou a přírodními vědami, k jeho tématům však patří i biologie, umění, náboženství, sociální psychologie, mimozemské civilizace, historie a další. Kromě psaní knih pracuje mimo jiné i pro IBM, CNN či Wired Magazine. Je také držitelem více než 40 amerických patentů. (zdroj dokoran.cz)
MB
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
