Perličky a kuriozity v anglickém jazyce. Pijí Angličané čaj skutečně o páté?

Čaj o páté je a není učebnicí angličtiny. Spíše jde o opravdu zábavné čtení o tom, co je Anglii nejbližší, co nás může v jazyce zmást, co bychom chtěli vědět a báli jsme se zeptat, a to vše je prošpikované anglickými větami a frázemi. Nebudete se šprtat, ale výtečně bavit.

Proč mají Angličané tolik v lásce čaj? A skutečně ho pijí o páté? Napadlo vás to někdy?

Inu, ono to není zase tak jednoduché. Po celém světě se vžila ona fráze: „Five O’Clock Tea“, jenom v Anglii je téměř neznámá. Popíjí se zde čaj kdykoliv přes den. Dovolím si takovou odbočku z vlastní zkušenosti – když jsem poprvé přijela do Anglie já, byla jsem ještě takové kuře nezkušené, které nemělo ani páru o tom, jak vypadá poctivý anglický čaj. Pán domu mi ho nabídl s dotazem: mléko, cukr? Ošila jsem se – bože! Proč lijí mléko do čaje? Inu proto, že anglický čaj je černý jako asfalt oproti těm, které byly tehdy u nás v obchodech dostupné: takové ty různé odstíny našedlosti. Zkusila jsem bez mléka a pořádně se mi roztáhly panenky v očích. Takže anglický čaj raději zjemnit mlékem a osladit cukrem.

V knížce se však dozvíte celou zapeklitou a poutavou historii čaje, jeho kořeny oné slavné tradice na ostrově, spadající do 17. století, kdy lístky byly tak drahé a vzácné, že si je mohl dovolit jen málokdo a jen někdo měl dovoleno jej připravovat.

Ale není čaj jako čaj. Slovo tea totiž v přeneseném významu znamená také večeře. Vzniklo to zkrácením termínu „high tea“ z doby z 19. století, kdy se k večeři podával rovněž čaj. Celému tomu chodu se proto také zjednodušeně říkalo „high tea“, později už jen „tea“. I dnes, když si chcete smlsnout něco malého před usnutím, stačí použít pouhé „tea“.

Ale nejen o čaji je tahle „very“ zajímavá a vtipně napsaná knížka. Budete se přesouvat i po hospodách – kde kromě jídla jsou také toalety (a víte, co je to a kde se vzalo slovo „crap“?). A dozvíte se, jak je vlastně britská královská rodina „německá“. Claudia Hunt propere aristokratickou britskou historii s německými manželskými svazky také proto, že ona je Němka.

Jedním z příkladů je tolik populární wellness. Tato vlna přišla z Ameriky na ostrovy mnohem dříve než k nám, jen termín se prostě neujal. Spíše v oblibě je zde „pampering“ (rozmazlování, hýčkání). Podobně je to i s jinými slovy, například imponovat. Napadá vás „impose“? I kdepak! To znamená „vnutit, uložit, uvalit“. Imponovat je správně „impress“ a tak dále. Typické chyby a chytáky, na kterých si mohou smlsnout pedagogové a s nimiž se můžete ztrapnit či nedorozumět s rodilým mluvčím.

Inu, proč ne. V 19. století existovalo v Londýně na 20 000 hospod, do kterých denně chodilo na půl milionu Londýňanů. O století dříve vedle nich existovaly tak zvané „gin houses“ pro ty, kteří si nemohli tento mok dovolit. A tak pili vysokoprocentní lacinou bryndu pro chudé. Vedlejší účinky byly silné: často se mluvilo o tak zvaných ginových mrtvolách.

Angličané si i dnes podle statistik rádi přihnou. V důsledku toho vznikla řada synonym odrážející slovo „pijan“. Například: drunkards, soaks, whets, topers, piss-heads, piss artists a tak dále.

Čaj o páté nemá prostě chybu. Získáte s ním znalosti, reálie a slovíčka, hodná pro rodilé Angličany. Mnoho slovíček ve vašem slovníku ani nenajdete, u řady nebudete mít ani tušení, že mohou mít v určitém kontextu zcela jiný význam. A ještě těch příběhů kolem! Budete se výtečně bavit. Doporučuji čtenářům, kteří mají alespoň průměrnou znalost anglického jazyka (potili se v kurzu přinejmenším dva roky), neboť texty jsou čile a volně propojované oběma jazyky, češtinou a angličtinou. Autorka vám mnohé přeloží, ale u řady výrazů a vět se již předpokládá určitá znalost. Tak abyste nakonec s Čajem o páté neskončili pohrouženi do slovníku.

Ukázka: