Kouřit či nekouřit, toť otázka! Na Facebooku mají kuřáci více fanoušků.

David Burghardt, dopisovatel do ruského internetového deníku novosti.ru se nedávno trochu netradičně přesvědčil, jak je kouření nebezpečné. Vydal se se svými dvěma kolegy kameramany z práce na metro a cestou si každý zapálil. Mířili si to z kanceláře směrem až ke schodišti podzemní dráhy, když je zastavila rozlícená asi padesátiletá žena. Napadla prodejce tabáku, okolní kuřáky a také Davida Burghardta. Křičela na trafikanta, že je vrah, když prodává cigarety.

Lidé většinou nad jejím chováním jen mávli rukou, že je blázen. Pak chytla Davida za předloktí a osočila ho za kouření na veřejnosti. Udeřila ho do hrudi, chytla kolem krku a řvala přes celou halu, že David je vrahem, který vraždí děti a těhotné ženy.

Žena prý byla příliš nepříčetná a nezvladatelná. Škrtíce Davida křičela na něho, že kvůli němu všichni kolem teď zemřou na rakovinu. Sápala se po žurnalistovi, ale sám se nemohl z jejich anakondích osidel vymámit. A nemohl ji ani udeřit. David říká: „…tady v Rusku musíte být trochu opatrnější …  protože i když žena je útočník a ty jsi oběť, muži nesmí bít ženy.“ Dodává, že i kdyby ji zasáhl, pořád by se musel strachovat, že se někde kolem vynoří jiný agresor, tentokrát v podobě muže, který by ho podle jeho slov mohl kvůli obraně ženy právoplatně ztlouct. Nejprve by bil a teprve po té a ještě k tomu možná by se ptal, proč k tomuto útoku došlo.

Nakonec mu jeho kolegové pomohli rozplést chapadla oné protikuřácké bojovnice a odejít. Jeden z kameramanů poznamenal, že ani v Káhiře během revoluce nebylo tak nebezpečno, jako nyní v ruském metru. A to přitom žena nebyla vyzbrojena žádným nožem nebo střelnou zbraní.

Pamatuji si, jak se před pár lety kouřilo všude. Maminky pokuřovaly na hřišti, zatímco si tam děti hrály. Ve vlacích v kupé byly u sedadel popelníky. Kouřilo se i v městské hromadné dopravě. Ještě mnohem dříve poválečná generace, když chodila „na čaje“, také kouřila. Kdo nekouřil, byl out.

Ale dnes již všichni víme, že kouření skutečně škodí zdraví. Hlavním principem zákazů je ochrana lidí před onemocněním srdce, rakovinou a dalšími nemocemi. Podle WHo zemře každoročně přes 6 milionů lidí na následky kouření, z toho například jen ve Spojených státech je to na 440 000 lidí. Ve vyspělých zemích se statisticky počet kuřáků stále snižuje, naopak roste počet asijských, zejména čínských kuřáků.

V Číně podle tamního ministerstva zdravotnictví zemře každoročně jeden milion lidí na choroby spojené s kouřením. V Číně kouří 350 milionů lidí a země je také na prvním místě v počtu pasivních kuřáků (700 milionů lidí). I zde je zakázáno kouření na veřejných místech a lidem za porušení hrozí vysoké pokuty. Paradoxem však je, že země bojovala s kuřáky již před 400 lety. Trestem tehdy bylo – stětí hlavy.

Před rokem proběhl v Rusku průzkum ohledně názoru lidí na zákaz kouření. A 80 procent obyvatelstva zákaz podporovalo. Pouze 14 procent bylo zásadně proti. Podle statistik je v Rusku nekuřáků dvakrát více než kuřáků.

V Rusku platí zákaz kouření na pracovišti, v dopravních prostředcích, v uzavřených sportovních, zdravotních, kulturních a státních zařízeních.

Boj proti kuřákům však není žádnou novodobou vymožeností. Jak bylo řečeno, Čína proti nim bojovala již v 17. století. Na evropské půdě zase papež Urban VII. v roce 1590 zakázal všem křesťanům kouřit na veřejných místech. Vyloučení z církve hrozilo tedy každému, kdo „užije tabáku v krytém přístřešku nebo uvnitř kostela. Nezáleželo na tom, zda jej bude žvýkat, kouřit, mít v dýmce nebo požívat nosem ve formě prášku“. V moderní době první zákaz na veřejných prostranstvích vstoupil v platnost v roce 1975 v Minnesotě. V restauracích vznikly nekuřácké oddíly. Jen v barech se mohlo hojně bafat dál. V Kalifornii v roce 1998 vznikl úplný zákaz, včetně barů. Nová legislativa motivovala další země a nyní je to již 34 států s určitými omezeními pro kuřáky.

Samozřejmě také existuje řada odpůrců těchto zákazů. Argumenty jsou různé, většinou zaznamenávají body ohledně vládního vměšování a omezování osobních svobod až po postoj, že se jedná jen o životní styl. Také na Facebooku vznikla řada skupin, která hlásí hesla např. Jsem kuřák a jsem na to hrdý. Podstatně silnější skupina s téměř milionem členů je globální facebookovská stránka Smoking. Protikuřácké stránky nemají takovou účast. Nejsilnější nalezená stránka má přes 200 000 členů.

foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz
foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz
foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz