Ať žije líný rodič! Jeho děti vyrostou ve šťastnější a sebevědomější dospělé osobnosti.

Líný nebo aktivní rodič? Říkáte si, co je to za dilema? V porovnání s předchozími generacemi se o děti však staráme čím dál tím více s tím, že chceme, aby toho co nejvíce uměly, zvládaly, aby byly dobře připravené do života. Jsou to kroužky ještě před nástupem do mateřské školy, učení cizích jazyků od nejranější doby a podobně.

Zdá se, že čím méně mají rodiče manuální práce spojené s chodem domácnosti, tím více se věnují svým dětem. I navzdory tomu, že musí třeba trávit více hodin v zaměstnání. Pro děti mají již zajištěné různé kroužky a aktivity. Generace narozená před druhou světovou válkou a ještě po ní trávila volný čas společnými dětskými hrami po venku. Doma se téměř nezdržovaly a kroužky nebyly téměř žádné. Jejich děti ze sedmdesátých a osmdesátých let už při škole měly zájmových kroužků více, stále však mnoho hodin samostatně pobíhaly po venku. Nebylo vůbec výjimkou, když předškolní dítě trávilo čas venku bez dozoru rodičů.

Dnes máme větší strach. Někteří rodiče dělají dítěti garde na hřišti, i když je přímo u domu, ještě v jejich první a druhé třídě. Mnoho dětí má rozkalkulovný denní harmonogram se zájmovými aktivitami, které mají rozvíjet jeho mentální a motorické schopnosti. Nechceme nic zanedbat a ponechat náhodě.

Paradoxem se stává, že děti jsou pak více připoutané k rodičům a méně samostatné. Zatímco generace rodičů a prarodičů v jejich věku byla schopna nakoupit, vyzvednout sourozence ze školky apod., tyto děti čekají na příkaz a jeho přesné definování a často se vykrucují, že to nezvládnou.

Tom Hodgkinson, autor knihy Líný rodič, má podobný a v mnohém stejný názor. Říká, že jestliže chceme udělat pro děti to nejlepší, nemáme jim tolik organizovat život. Nechme je, ať vyrůstají samy, samy se učí, jak si hrát. Spíše z nich vyrostou kreativní, sebevědomí a soběstační lidé než závislé děti na svých rodičích.

Jen samostatné děti vyrostou v soběstačné a šťastné lidi. A rodičovství, tak jak jej známe dnes – už nebude jen dřina a stres. Rodiče budou klidnější a uvolněnější. D. H. Lawrence, který se stal inspirací pro Toma Hodgkinsona říká, že nejlepší věc, kterou pro své dítě můžeme udělat, je nechat ho na pokoji. Neznamená to však, že si nemáme dětí vůbec všímat a zcela je ponechat, ať je vychová „ulice“. Líný rodič se stále věnuje svým dětem, ale nepřehání to. „Podstatou líného rodičovství je úcta k dítěti, důvěra v něj jako v lidskou bytost,“ říká Tom Hodgkinson. Nepřistupujeme k němu jako k někomu, kdo neustále potřebuje vést za ručičku a říkat, co má a nemá dělat. Dítě pak není schopno samostatného myšlení a rozhodování. A je také zvyklé, že spoustu věcí za  něho udělá rodič sám.

Kdy například si vaše dítě samo připravilo snídani nebo oblečení do školy? Pošlete ho samotného pro drobnější nákup?

foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz