Ve stínu baobabů: cestopis o záhadné a divoké Africe, o čarodějích a tajemstvích.

Jaroslav Mareš, Ve stínu baobabů. Afrika čarodějů, divokých zvířat a tajemství. Nakladatelství Motto ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012.

Ve stínu baobabů je posledním dílem volné trilogie, jíž předcházely Smrt ve sloní trávě a Šepot buše. Je to úchvatná knížka, která odhaluje Afriku tak, jak ji neznáme.

Autor je vášnivým cestovatelem, objevitelem největšího dravého brouka na světě, kterého popsal pod jménem Manticora imperator (a nebyl vůbec jeho posledním objevem), zajímá se o místa civilizací téměř nedotčená, udržuje styky s předními paleontology a zorganizoval expedice za dosud neznámými zvířaty.

Expedice do Guinejské republiky (1965) se zúčastnil spolu s guinejským etnografem Mamadu a jugoslávským lékařem Slavčem. A jeho zážitky z cest poodhalují závoj tajemství kolem svatyně džu-džu, tak jak ji mohl poznat, ale i když budete šokováni dozvídáte se jen střípky neuvěřitelně strukturované organizace, v níž panuje pevný řád, a každý, kdo chce využít jejich služeb, musí za ně řádně zaplatit. Službou může být přičarování lásky nebo vražda nepohodlné osoby a podobná nečistá přání, jimiž si chceme podmanit druhého duši či život. Džu-džu má na svědomí záhadná úmrtí, jejichž příčiny nedovedla vysvětlit ani pitva.

Expediční skupina chtěla tuto svatyni prozkoumat, dříve než zanikne postupnou civilizací. Nebylo to však tak jednoduché: domorodci nebyli vstřícní, proč také otevírat cizincům celou pokladnici tajemství, která je mnohým místním rovněž zahalena? Okolí svatyně je děsivé, lidské a zvířecí lebky po stěnách jsou možná tím nejmenším.

Jaroslav Mareš poznává místní faunu, úžasné brouky, mravence, kteří sežerou vše, co neuteče (včetně člověka), seznamuje se s obyčeji pohřbívání (například pohřbíváni v rakvích ve tvaru toho, co bylo pro zemřelé typické či měli rádi, např. rybář v rakvi ve tvaru ryby), setkal se s lidožrouty, kteří byli nuceni podle příkazů svého démona občas sníst jednoho člověka, jehož později zaměnili za šimpanze. Držel v ruce sošku, kolem níž se pojilo a stále pojí mnoho záhad, na něž lidé dosud neznají odpovědi. Poznal menší lidi, než jsou Pygmejové a kladl si otázku: jsou snad předky austrolopitéků? Byl tak blízko lvům a „ďábelským květinám“, které však vůbec nepatří do flory.

Je toho  mnoho, tají se vám dech. Kolik o Africe ještě nevíme, kolik tajemství je kolem nás? Jak vysvětlit „nadpřirozené“ jevy? Záhadná úmrtí, kouzla, černou magii? Kolik zvířat a rostlin ještě nebylo vůbec objeveno!

Kniha je doplněna různými příběhy, které se tradují mezi kmeny, a nádhernými fotografiemi a obrázky zvířat a domorodců. Ve stínu baobabů je cestopisný a etnografický skvost, perla každé knihovny. Budete se k ní vracet, bát se a obdivovat africký kontinent. Tahle kniha mi bere dech a silně mne motivuje pořídit si další od Jaroslava Mareše.

KJARA