Whitney Houston, hlas, který zní dál. Zavzpomínejte si.
Luboš Nečas, Whitney Houston. Hlas, který zní dál… Nakladatelství CPress ve společnosti Albatrosmedia, a. s., 2012.
Není to tak dávno, co nás nečekaně opustila známá popová hvězda, Whitney Houston. Zatáhlo se černé nebe nad ženskými celebritami, které silně ovlivnily hudební scénu. Nejprve Amy Winehouse a půl roku po té Whitney Houston. U obou jejich odchod nebyl přirozený.
Příčinou smrti Amy Winehouse byla otrava alkoholem, ale již předtím závislost na alkoholu a drogách jí způsobila nemalé problémy. O půl roku později byla v hotelu Beverly Hills v Kalifornii nalezena bezvládná Whitney Houston. Whitney usnula a utopila se ve vaně po té, co si vzala drogu.
„Originální. Nespoutaná. Hlasově nenahraditelná. Inspirující. Inovativní. Jedinečná. Svého času nezastupitelná. Osobitá. Nepřehlédnutelná. Milovaná. Zbožňovaná… a tak bych mohl ještě hodnou chvíli pokračovat,“ píše Luboš Nečas v nové publikaci o Whitney Houston. „Přestože v posledních přibližně deseti letech nebyly žádným tajemstvím zpěvaččiny drogové a psychické excesy, v jejichž důsledku se často dostala do situací, kvůli kterým ji spousta lidí ještě za živa odepsala, zpráva o její smrti zaskočila každého.“
Luboš Nečas její smrt dává do neobvyklé číselné kombinace. Spekuluje s čísly a hledá tak dlouho, dokud nenajde shody, která pak na životě a skonu zpěvačky dodává větší magičnosti.
„Whitney se narodila 9. srpna 1963, a pokud sečteme všechna čísla jejího data narození, dostaneme se k číslu 9. Zemřela 11. února 2012, počítejte se mnou: 1+1+2+2+1+2 a výsledek, Opět 9!
Whitney opustila tento svět ve svých 48 letech, přičemž součet těchto dvou čísel dává číslici 12. 12. února 2012 se o jejím skonu dozvěděl celý svět. Premiéra filmu Osobní strážce proběhla v roce 1992, součtem tohoto čtyřčíslí se dostaneme k cifře 21. Pokud tohle dvojčíslí přečteme pozpátku, máme znovu 12. Originální název uvedeného diváckého trháku, The Bodyguard – je složený z 12 písmen! Hlavní mužskou roli, tedy osobního strážce zpěvačky Rachel si zahrál Kevin Costner. Spočítejte si sami, z kolika písmen se skládá jméno a příjmení tohoto herce…“(8)
Osobní strážce však Whitney Houston nepřinesl tolik štěstí; během natáčení Whitney potratila.
Není pochyb, že Whitney byla krásnou a talentovanou ženou. V roce 1991 byla dokonce magazínem People zařazena mezi 50 nejkrásnějších lidí planety. Jako malé holce jí doma říkali Nippy. Byl to nápad jejího otce a vybral tuto přezdívku pro svou malou dcerku podle jedné animované postavičky. Jako školačka také zpívala v místním kostele. Ale když nastoupila svou skutečnou hudební kariéru, její desky se prodávaly po milionech kusech.
„Moc ráda koncertuju a především pak bavím lidi. Miluju, když se dívám do hlediště, jak si to užívají, a jsem přesvědčená, že si „něco“ z koncertu odnášejí i s sebou domů. I kdyby to byla jen nějaká maličnost, kterou jsem jaksi automaticky, snad i nevědomky na koncertě udělala… Tohle mi totiž dodává jistotu, že pokud chci lidem něco sdělit, něco říct, oni mi rozumějí.“ Whitney, květen 1992 (52)
Film Bodyguard byl a je velkým trhákem, ale na růžích ustláno neměl. Musel být mnohokrát přestříhán, najatí diváci filmovými společnostmi se hereckému výkonu Whitney Houston posmívali. Nevšimli si však některých detailů, těch, které by měly být skutečně vystříhány a přesto ve filmu zůstaly. Například odraz kameramana v zrcadle v jedné ze scén. Nebo díky špatnému střihu ve vteřině čistého Franka Farmere, který byl zlomek předtím zakrvácený apod.
Whitney se vdala a narodila se jí krásná dcera. Mnoho osobních zážitků, názorů a příběhů pak otevírají otištěné rozhovory z různých talk show a citace z tisku. Nádherné pocity z mateřství, mnoho práce, stres a drogy.
„Brala jsem drogy každý den. Udělala jsem svou práci, ale večer, rok nebo dva, bylo to každý den… V té době jsem byla vážně na dně.“ Řekla Whitney v roce 2009 (109)
Těžce také nesla smrt svého dlouholetého kamaráda, Michaela Jacksona. „Bylo to pro mě zdrcující… Mám na něj tolik hezkých vzpomínek. Naše rodiny se znaly velmi dlouho. Nejmíň dvacet let… Neustále mi běželo hlavou, že to přece nemůže být pravda… vím, že bral léky proti bolesti, ale nevím, jak moc byl na nich závislý.“ (110)
A pak ji samotnou v posledních minutách zradí něco podobného.
V knize naleznete mnoho rozhovorů a vzpomínek, celou diskografii, zásadní koncertní turné, vyjádření jiných celebrit k jejímu úmrtí a řadu nádherných fotek.
Přeji příjemné čtení a rozjímání, vzpomínání na talentovanou a krásnou zpěvačku, ženu a matku.