Co víme o autismu? Známe příčiny této „nemoci“? Lze autismus léčit?

Kdyby nebylo Rain Mana, kolik bychom si dovedli představit o autismu? Možná si řeknete, bože, to je ale nesmysl, ale pokud vaše dítě netrpí touto chorobou, pokud se nepohybujete mezi nemocnými, pak to, co o autismu víte, je to, co vám přinesou média.

Můžete si představit supergeniálního muže, který je schopen spočítat popadaná párátka po zemi s naprostou přesností, propočítat různé matematické kombinace, které mohou vést k zajímavým výhrám v kasinech, naučit se nazpaměť telefonní seznam, ale nebýt sto dívat se zpříma do očí, sociálně se stranit a ani nepociťovat k druhé osobě podobné city jako „normální“ zdravý jedinec. Jaký byl ten polibek? Zeptá se dívka ve výtahu. A Rain Man je schopen je říci: „Mokrý.“

Kdyby autismus byl tak jednoduchý a čitelný jako Rain Man! Ale co jedinec, to osobnost, to jiné projevy.  Žádné dvě autistické děti nebudou stejné. Jsou prostě různé – projevy jsou různé. Nacházejí se v odlišných stupních autistického spektra. Nelze stanovit jedno definující na všechny padnoucí měřítko.

Autismus patří do poruch autistického spektra, podobně jako Rettův syndrom, Aspergův syndrom apod. Jsou to odlišné poruchy, ačkoliv někteří odborníci zařazují některé z nich pod jednotící hlavičku autismu. Také zde existují různé stupně postižení. Narážím na ně jen okrajově: možná jste se – jako já – „zamilovali“ do Marcela v románu Francisca X. Storka, Marcelo ve skutečném světě.

Trpí mírnější poruchou autistického spektra, Aspergerovým syndromem, ale právě jeho pohled na svět, jeho „čistota“ a upřímnost nakonec prozrazuje mnohé. Na kolik jsou někteří z nás skutečně „zdraví“ a „normální“, když dokážeme kalkulovat nad lidské city, zdraví a životy? Jak upřímní jsme v našich životních hodnotách a postojích?

Co je příčinou autismu?

Hovoří se o těhotenské cukrovce o vysokém věku rodičů v době početí dítěte, krvácení v prvním trimestru těhotenství, užívání některých léků na předpis během těhotenství či o stolici dítěte v plodové vodě. Kritici očkování přikládají vinu mnoha vedlejším látkám ve vakcině. Šokující je rovněž „epidemie“ autistického spektra ve Spojených státech. Již nyní má každé 88. narozené dítě nějakou poruchu autistického spektra. Před několika desítkami let to bylo každé 250. narozené dítě.

Brita Belli vidí příčiny vzniku autismu v chemikáliích, které se nám dostávají do organismu prostřednictvím potravin, nápojů nebo jen dýcháním, rovněž také v podobě léků. Jedním z nich, jak uvádí Belli, byl dříve považovaný neškodný thalidomid, který ženy zhruba před padesáti lety používaly během prvního trimestru těhotenství ke snížení ranní nevolnosti. A až teprve o třicet let později se začal dávat do souvislosti s autismem. A nebyl (a není) jediný.

Jsou to i další chemikálie, které se nám dostávají do organismu, a to zejména ve velkých městech, kde se čistého ovzduší příliš nenadýcháme. Miminko v bříšku ohrožují nebezpečné kovy, bifenyly, pesticidy a další jedy. Podle studie Enviromental Working Group bylo při prováděných testech nalezeno v krvi sledovaných novorozenců dokonce až na dvě stě toxických látek. Jedna látka ještě nemusí způsobit závažnou pohromu, ale když se nakombinuje takových jedovatých složek několik – a že to není v některých znečištěných městech těžké – důsledky mohou zanechat na mozku novorozeněte zřejmé škodlivé stopy.

Někteří lidé věří, že autismus lze léčit. Jiní se jen domnívají, že určitým tréninkem lze docílit jistého zlepšení – bude se však jednat jen o naučenou mechanickou rutinu. Ale jsou také odborníci, kteří se stavějí proti oběma variantám a tvrdí, že pokud nastane zlepšení, může to být třeba jen samotným vývojem postiženého jedince.

Pokračování – Není to jenom autismus, co bychom měli na autistických dětech vidět.

snění hračky legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz