Jamie Oliver bojuje proti nezdravému stravování v amerických a britských školních jídelnách. A jak jsme na tom v Česku?

Známý britský kuchař Jamie Oliver, který stále brojí proti nezdravému stravování a fastfoodům – a mj. ukázal Američanům, co ve skutečnosti požívají, když si „vychutnávají“ hamburger – se nyní postavil i proti vládám Spojeného království a Spojených států. Z jeho zprávy vyplívá, že devět z deseti škol v těchto zemích podává nezdravé jídlo.

Jamie Oliver vyhlásil 19. květen Den potravinové revoluce (Food Revolution Day), viz video níže. Tato kampaň bojuje za lepší stravování ve státních školách a za zrušení norem pro miliony žáků, neboť podle Olivera se poslanci nestarají dobře o blaho dětí a budoucnost země.

Problém se ale netýká jen státní škol. Na ostatních školách, jak výzkum ukázal, 89 ze 100 prodávalo alespoň jedno jídlo s vysokým obsahem cukru, soli a tuku, které bylo jinak ve státních školách zakázáno nabízet i v automatech.

Vznikají tu určité body pro diskusi. Soukromé školy by se prý neměly řídit státními normami a regulace by měli vést místní ředitelé. Tento názor zastává například Michael Gove, britský ministr zdravotnictví.

Státní nebo soukromé školy, je zřejmé, že do všech chodí „stejné“ děti, které volí jídlo spíš takové, jenž jim více chutná bez ohledu na zdravotní dopady. Zdá se, že zde budou muset tedy přebrat moc do svých rukou opět rodiče, podobně jako to udělali před nedávnem s „růžovým slizem“.

Ale neukazujme prstem jen na naše západní sousedy.

Na jedné straně jsou na našich školách různé programy – mléko do škol, zelenina a ovoce do škol, na druhé straně v mnohých školách stále stojí automaty s různými sladkostmi, brambůrky a podobnými „svačinami“, jimž dají děti (bohužel) často přednost před zdravějším jídlem. K tomu sladké limonády a na obezitu, diabetes a další zdravotní problémy je zaděláno. Stejné automaty na ovoce a zeleninu prostě neexistují. Tímto způsobem se dopracovali ve Spojených státech k alarmujícím číslům – téměř 30 procent dětí ve věku nad deset let má druhý stupeň diabetes.

Získat tak ovoce nebo zeleninu mohou děti v podstatně v omezenější míře než tučná jídla. Upřímně „zdravé“ školní balíčky ke svačině mnoho rodičů přivádí do rozpaků. Dva centimetry tlustý odkrojek kedlubny či jen tři ředkvičky, které děti obdrží na prvních stupních základní školy (příklad z Pardubic), mi připadá přitažený za vlasy. Není divu, že často děti tyto nevábně oschlé kousky odnesou domů, místo aby je snědly.

Český statistický úřad uvádí, že 14 procent dětí na základních školách je obézních. Když se zamyslíme nad tím, kolik ve třídě bylo „tlouštíků“ před dvaceti, třiceti lety, je toto číslo alarmující. A pokud nezměníme stravovací návyky našich děti, poroste dál a tyto zlozvyky si ponesou opět jejich potomci, kteří už nebudou mít ani tušení, jak vypadá zdravé normální doma uvařené jídlo.

Začít den snídaní také není pro mnoho dětí běžné. Téměř polovina páťáků nesnídá, mnohé děti ani nesvačí. Špatně nastartovaný den bez snídaně a svačiny vede často k odpolednímu a večernímu přejídání, nesoustředěnosti a stresu.

Zřídka která základní škola odstraní jídelní automat ze svých prostor, nebo alespoň z hlavních prostor, dostupných pro všechny (tedy i malé) děti.

Jak můžeme sami přispět ke zlepšení stravovacích návyků našich dětí? Toto je téma pro nový seriál, kterým se budeme snažit na Superrodina postupně přispět různými podněty, nápady, ale i upozorněními na určité nedostatky a zlozvyky.