Kurandera – román z oblasti andských indiánů, aneb příběh obyčejné dívky se šamanskými schopnostmi.
Kurandera je kouzelný román – přivede vás do pro nás exotického prostředí, ale ne očima žíznivého Evropana či Severo-američana, člověka, který má ponětí o vnějším světě jen ze svého internetového prohlížeče, nýbrž z pohledu rodilého kečuánského indiána, jehož kořeny jsou v andské vesničce Chivay.
Vystudoval ekonomii a pracoval jako ekonom na peruánském ministerstvu zemědělství. Kvůli těžké nemoci musel opustit svůj post a vrátil se do své rodné vesničky. Lékaři mu nedávali velkou naději, ale jeho otec – kurandero – mu pomohl.
Kurandero znamená přírodní léčitel a šaman v jedné osobě. A Hernán Huarache Mamani pochopil, že jsou i jiné hodnoty a přijal jeho učení. Dnes patří k jedněm z posledních nositelů této duchovní zkušenosti po celém světě. Byla by škoda – nejen pro kečuánské indiány – přijít o takové schopnosti.
Právě o léčitelství a šamanství, o hledání jiných hodnot v kontrastu s běžným „civilizovaným“ světem je v zásadě i tento román.
Kurandera, jak již název napovídá, je ženský rod pro toto povolání – léčitelka a šamanka. Její cesty však nejsou přímé.
Podobně jako autor knížky i hlavní hrdinka – Kantu – je vzdělaná dívka, která však ráda tráví svůj volný čas v osadě svých předků. Jednou se strhne prudká bouřka a blesk zasáhne dům. Kantu se z něho snaží rychle utéct, je však také zasažena bleskem. Přežije a navíc se probudí její šamanský dar. Vidí budoucnost. Jako na filmovém plátně se jí ukazuje, co se komu stane do dvou týdnů. Kantu se toho děsí a nechce přijmout svůj nový dar. Chce být opět normální a užívat si života jako dříve. Místní šaman ji přemlouvá, aby se této schopnosti nevzdávala, ale nakonec ji pomůže, aby vize ustoupily. Kantu smí znovu žít život šťastné volné mladé dívky, která se zamiluje do mladého muže a domnívá se, že on opětuje její lásku stejnou měrou. Očekává sňatek, ale Juan je jen vypočítavý proutník. Nechce se vázat. Co si počne zhrzená Kantu? Utrápí se vnitřními city nebo se smíří s tím, že se prostě Juan občas objeví a užijí si spolu dočasné vášnivé chvilky? Vrátí se Kantu do vesnice a stane se šamankou? Nebo dokonce využije svůj dar, aby se Juanovi pomstila?
Cest je tu spousta. Zhrzená láska je bolestivá. Mít léčitelský dar je sice schopnost, ale bez dalšího vědění a tréninku jej těžko může ovládat. Její vnitřní síla je však obrovská. Tak jako u každé ženy na této planetě. Neboť podle dávné andské tradice právě ženy mají v sobě neobyčejnou energii, která umí vnést do světa rovnováhu a mír. Možná právě toto je cesta, aby Kantu byla šťastná a netrápila se.
Šamanství se nepříčí sexu, není to život v celibátu. Naopak dokáže i z toho aktu udělat neopakovatelný zážitek.
Pozorně poslouchala a pak se rozhodla zeptat na něco, o čem se nikdy s žádným muže neodvážila mluvit: „Co je vlastně sex?“
„Sex je způsob, jakým se životní energie manifestuje v živých bytostech,“ odpověděl Condori. „Všechny živé bytosti podléhají určitým zákonům, které mají podstatu právě v sexu. Rozdíly mezi mužem a ženou, samcem a samicí, vedou zdánlivě k opačným koncům. Tyto rozdíly nám mají připomínat, že existuje nějaké vyšší spojení, založené na bisexualitě, které může tíhnout k jednomu z těchto konců – ženskému nebo mužskému.
Prapůvodně se tato energie projevuje zásadně jako ženská. Všechno, co na světě existuje, od stvoření a rozmnožování po těhotenství, má ženský charakter. Muž zploditel, ale je to žena, kdo tvoří nový život. V ní se také vyvíjí. Proto je ženská část opěrným sloupem, počátečním bodem života.“
„Nerozumím,“ řekla Kantu trochu zmatená z teorie, kterou se jí Condori právě snažil vysvětlit.
„Je to jednoduché. V této části, která se nazývá chacha,“ řekl a ukázal na oblast pohlaví mezi kostrčí a stydkou kostí, „sídlí životní energie, která má u ženy silně tvořící charakter. Proto je ženská sexualita a energie mnohem silnější než mužská. Žena si toho ale není vědomá, protože ji ovlivňuje mnoho kulturních tabu a společenských předsudků, které slouží k zamaskování různých ekonomických, politických, sociálních a náboženských zájmů.
Někteří muži se snažili postavení ženy zhoršit, přemoci ji a podmanit si ji. Ženství vyvolává závist a obavy. Jen opravdoví muži dokážou respektovat a ocenit tuto její intimní stránku.“ (257-258)