Papírová geometrie Jena Starka. Inspiraci hledá v mikrokosmu přírody.

Většina z nás z papíru zvládne možná jen letadýlko. Někdy, chudák, ani pořádně neletí. Někteří se již nechali okouzlit japonskými origami a zkusili také základní tvary a obrazce, od jednoduchých zvířátek a květin až po složitější formace. Z papíru se dá vytvářet ledasco a v minulosti jsme na našem webu představili například pletení z papíru nebo také techniku quilling či decoupage.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Jen Stark (29) je současným americkým umělcem, jehož práce vynikla právě ve vytváření papírových soch. Inspiraci hledá v mikroskopických vzorcích přímo v přírodě; jsou to červí díry nebo anatomické nařezané plátky. Zabývá se také kresbou a animací. Jeho obrazce působí jako barevná magie – jsou to opakující se vzory, připomínající také východní mandaly.

Vystavoval společně nebo samostatně jen ve Spojených státech a jednou ve Velké Británii a získal řadu ocenění.

Papírové sochy ho okouzlily a zkusil je poprvé, když vycestoval na jeden semestr do Francie. Do letadla si mohl vzít jen dva kufry a před sebou měl pět evropských měsíců a bohužel málo peněz. Jako nebohatý studentík mohl nakoupit jen hromadu kartónů. A začal experimentovat. Z experimentů se stala vášeň, která nabrala úžasných rozměrů.

Jeden výrobek se skládá obvykle z třiceti až osmdesáti vrstev. Jeho výtvory jsou pestrobarevné; vyhýbá se však černé.

Když tvoří díly, natolik inspirované geometrickými vzory, dopředu ani netuší, jak dopadnou. Tvar se mění pomalu krok za krokem. A Jen Stark je v závěru sám překvapen výsledkem.

Starkova papírová animace:

Ve Francii poprvé zakusil přetáčení a ohýbání barevných čtvrtek, až začal vytvářet trojrozměrné sochy. Úžasný pocit – za málo peněz, s velkou dávkou kreativity vznikaly zajímavé umělecké kousky.

Nejedná se však o náhodně poskládané proužky papírů, ve všem vládne přísná matematika. Stark nic extra nepropočítává, je to spíše – podle jeho slov – „vizuální matematika“.

Než se totiž pustí do stříhání, vytvoří si kresbu pro představu, jak by měl postupovat. Nicméně, samotná kresba je jen představou, výsledný obrazec může nakonec vypadat o trochu jinak.

V budoucnu by se rád pustil do větších venkovních soch ze dřeva, kovu nebo plastu. Jednoho dne by rád vytvořil monumentální umělecké dílo, které přesáhne galerii. Extrémně by se jednalo o expozici přímo ve vesmíru nebo v oceánu, podobně jako Jason Taylor deCaires, který potopil již řadu soch do oceánu. Jeho lidské figury jsou obrůstány korálem a vytvářejí nestandardní expozici.

Více o Jenu Starkovi na jeho webových stránkách.