Matky ve Vietnamu se bojí své děti kojit. Často si už do porodnice nesou umělé mléko.

Dalo by se předpokládat, že již několik let je celosvětovým hitem návrat ke kojení mateřského mléka plně po dobu prvních šesti měsíců a s postupným příkrmy základních potravin do jídelníčku batolete pak minimálně ještě do konce prvního roku. Není na škodu kojit dítě mnohem déle.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Obecně je známo, jak je důležité přistavit miminko k prsu do první hodiny po narození, kolik vitamínů (zejména vysoká hladina vitamínu A) a dalších látek obsahuje mateřské mléko a jak pomáhá imunitnímu vývoji novorozeněte. Podle expertů právě jen kojení pomohlo zabránit 13 % všech úmrtí dětí do pěti let. Dítě je chráněno přirozenou cestou a lze určitě také dodat, že mezi ním a matkou vzniká vyšší citové pouto z intimní blízkosti, pocit bezpečí a jistoty.

Přesto v některých částech světa stále existují určité předsudky kolem této nejpřirozenější formy krmení dítěte.

Studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v létě 2011,  zjistila, že vietnamské maminky v méně než 20 procentech plně kojí své děti po dobu prvních šest měsíců. Zatímco celosvětový průměr je jedno dítě ze tří.

Za posledních deset let se zájem o plné kojení v prvním půl roce životě dítě ve Vietnamu prudce snížil. V roce 1998 bylo kojeno 34 procent, v roce 2010 pak již jen 19 procent narozených dětí.

Ve Vietnamu se novorozeně dostane k matčině prsu během první hodiny po porodu je u poloviny případů; větší naději mají miminka narozená v nemocnicích a v soukromých zdravotnicích zařízení. Místní nevěří, že má smysl přikládat čerstvě narozené miminko k matčině prsu, protože mléko ještě není plně vyvinuté. Zhruba první tři dny se v prsou objevuje mlezivo a podle Vietnamců dítě nemůže dostatečně zasytit, proto je novorozeněti nabídnuto od prvopočátku často umělé mléko.

Opožděně se dostávají matky ke svým miminkům po císařském řezu a po porodu děti často přebývají v jiných prostorách než jejich matky. Nejsou spolu na jednom pokoji.

Mnoho matek také nemá dostatečné množství mléka v prvních šesti měsících. Jednou z příčin samozřejmě může být špatné nastartování kojícího režimu, a tím pádem méně časté kojení a zpětné „doplňování“ mléka do prsou.

Od čtvrtého měsíce přikrmuje mnoho vietnamských rodičů své děti moukou. Mouku přidávají do odstříknutého mateřského nebo umělého mléka, neboť se domnívají, že hustší mléko je pro děti lepší.

Důvodem k nekojení je také silný vliv reklam na umělé mléka, která však na místním trhu nejsou všechna vhodná pro děti mladší 12 měsíců. Poutače lákají matky k nákupu lákavými hesly, že jejich mléko lépe pomůže dítěti přibývat na váze, růst a zvyšuje inteligenci.

Místní vůbec nemají tušení, že podstatně lepší je dítě kojit vlastním mateřským mlékem. Ročně se v zemi narodí zhruba 1,5 milionů dětí a vietnamská vláda pro zlepšení situace postupně zavádí programy na podporu kojení a informovanosti veřejnosti.