Potřebujete dárek pro chlapa? Co takhle Motoalbum motocyklů Jawa?
Alois Pavlůsek, Motocykly JAWA 50-90 cm3. Edice Motoalbum. C Press ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012.
Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.
Motocykly JAWA je publikace určená pro všechny fanoušky motocyklů, nejen JAWY. Kniha je plná dobových fotografií, tj. snímků skutečně pořízených v době vzniku motocyklů, nikoliv ze srazů veteránů.
Každý typ je detailně popsaný po technické stránce, rozdíly oproti předchozímu typu a další důležité informace, např. souvislosti, proč se vývojáři zaměřovali právě tím směrem, jaké okolnosti je k tomu vedly. Můžete porovnat, jaké motocykly této značky brázdily české silnice nebo se prodávaly ve Spojených státech či v Kanadě.
V padesátých letech minulého století motocykl nebyl ještě vnímán jako nástroj k trávení volného času, ale především jako dopravní prostředek, a konstruktéři se snažili i u malých motocyklů dosáhnout co největší míry pohodlí a ochrany před nepříznivým počasím. Tato snaha předznamenávala i další vývoj Jawy 550, takže už v roce 1956 se objevily fotografie malého motocyklu vybaveného chrániči nohou a ve stejném roce vzniklo ve VVZ Jawa šest, podle některých pramenů dokonce dvanáct dokonaleji karosovaných padesátek, které se ještě více přiblížily skútrovému pojetí motocyklu. (25)
Když se člověk zpětně podívá na ceny nových motocyklů v době normalizačního socialismu, vypadají z našeho pohledu sic už trochu „směšně“ (ale nelze srovnávat jen nominální hodnotu), např. v roce 1973 byla maloobchodní cena Jawy 50 typ 21 stanovena na 3680 Kč a typ 20 byl prodáván za 3790 Kč. Bohužel však výrobní plán počítal pouze s 13 000, resp. 12 000 kusy. V roce 1967 už měly Jawy odběr v osmdesáti zemích světa a byly upravovány, jak to žádal místní trh. Například v Považských strojírnách se vyráběl typ Jawy 50 typ 22, který se v roce 1968 dodával do Spojených států. Podstatný rozdíl proti „českým“ typům byl ten, že tyto Jawy byly jednomístné a usazení řidítek připomínalo spíše „choppery“; k dalších změnám patřil také jiný tvar světlometů a blatníků, dokonalá povrchová úprava a zvýšení komprese.
Mně osobně připadají nejhezčí Jawy Mustang, spíše ty ze sedmdesátých let.
Jawy se nejen dovážely, ale i s českými řidiči brázdily silnice a prašné cesty po různých krajích světa. Například v roce 1962 řidič na motocyklu Jawa 555 absolvoval pětiměsíční náročnou trasu dlouhou 200 000 kilometrů po tehdejším Sovětském svazu. Nebo výprava tří českých cestovatelů do Egypta a na Sinajskou poušť.
V sedmdesátých letech nikdo malé Jawě neřekl jinak než pincek, snad ještě tak fichtl, a samozřejmě každý správný střelec věděl, jak se na něj posadit. Takže, na sedle co nejvíc dopředu, ruce položit na řidítka a co nejvíc je natáhnout, aby záda šla co nejvíc dozadu, a hlavu lehce sklonit dopředu. Nohy na stupačkách sklopit špičkami dolů, nejlépe vysoký podpatek bot zaklesnout na stupačku. To je jediný správný „posaz“, alespoň tak si to představovali ti správní brusiči a opravdu brousili – špičkami bot o asfalt. (81)
Fotografie v publikaci jsou v převážné míře černobílé, odpovídají své době. V závěru je pak příloha technických údajů a barevné provedení motocyklů.
Publikace je opravdu „pokocháníčko“ pro všechny fanoušky motocyklů a nejvíce pro „jawisty“. Vždyť nakonec – jawa, to je klasika.