Víte, jaký je Michael Schumacher? Proč mu matka nechala narůst dlouhé vlasy? Byl někdy jeho otec na závodech?

Pokud budete na Michaela tvrdý, bude tvrdý na vás, to je jeho přirozená reakce. Všichni o něm mluví špatně, on reagoval svým typickým způsobem,“ říká Sabine Kehnová, mluvčí Michaela Schumachera. „Velmi často se cítí tyranizovaný médii. Takže kdy mu lidé řeknou: Nechcete se omluvit? Nikdy se neomluví, po tomto to už udělat nedokáže. Může chtít, ale neudělá to. Je to něco, co má po svém otci. Je to jeho hrdost. (31)

James Allen, Michael Schumacher. Cesta na vrchol. Nakladatelství X.Y.Z.

Nakladatelství X.Y.Z. je součástí skupiny Albatros Media, a. s.

Michael Schumacher se stal fenoménem. Objevil se odkudsi a stal se vládcem formule 1. V roce 2004 získal už sedmý titul světa a poté se propracoval k 91 vítězstvím ve Velkých cenách. Sázkové kanceláře nenechaly na sebe dlouho čekat. Kdykoliv v závodě jel Michael Schumacher, zamávalo to s kurzy sázek.

Michael říká, že oba jeho rodiče byli pedanti, ačkoli jeho matka jim s Ralfem dovolila nechat si narůst dlouhé vlasy, protože tvrdila, že si vždycky přála holčičky! Rodina však neměla žádné závodní ani sportovní kořeny. „Ani jeden z rodičů se neúčastnil závodů, můj otec pocházel z dělnické třídy, neměl k závodění žádné ambice. Není typickým závodnickým otcem, víte, takovou tou osobností, která motosport zbožňuje,… Byl stavitelem jednoduše si strašně rád hrál s nářadím…“ (51)

Získal nejvíce mistrovských titulů a v roce 2002 byl jediným jezdcem v celé historii tohoto nebezpečného sportu, který ve všech závodech tehdejší sezóny stál vždy na stupínkách vítězů.

Svou kariéru nastartoval na motorkách, ale bohem se stal až ve formulích. Stal se neuvěřitelnou a silnou ikonou, která nikdy nechtěla sestoupit ze svého piedestalu vítězů. A této pozice se chtěl držet i přes porušování pravidel.

Myslím si, že když sportujete na takové úrovni, pod takovým tlakem a musíte se tak rychle rozhodovat, tak buď takové věci budete dělat, nebo nebudete úspěšní. A na to, abyste byli pilotem Formule 1, natožpak mistrem světa, myslím, že musíte být extrémně draví a odhodlaní. Je to velmi těžká práce a ta míra dravosti v tom musí být a někdy se projeví. (Max Mosley, 254)

Podle autora knihy Michael Schumacher, cesta na vrchol, je Michael „poměrně rezervovaným člověkem, jenž je vždy ve střehu, aby si nepřipustil média a veřejnost příliš blízko k tělu.“ Byl tvrdý, a proto ho mnoho lidí považuje za člověka bez empatie a za chladného hráče.

Konstruktérká skupina v Anglii a motorářská skupina v Itálii se časem tak odloučily, že se při smontování vozu objevily zásadní chyby.Brawn obě skupiny opět spojil a zadal jim svůj mistrovský plán; výsledkem byla naprostá dominance Ferrari v F1 od roku 2000 do roku 2005. V té době dosáhl tým naprosto dokonalé spolehlivosti občas posunul hranice výkonnosti daleko mimo dosah soupeřících týmů. Celou tu dobu byly klíčové technické procesy studovány italskými pracovníky a tento proces vyvrcholil tím, že Brawn a hlavní konstruktér Rory Byrne předali na začátku roku 2007 své otěže třem italským návrhářům, Aldo Costovi, Lucu Baldisserriovi a Mariu Almondovi… (255)

Probouzel žárlivost ve svých rivalech, kteří hledali kdejakou záminku, aby dokázali jeho aroganci a jak James Allen říká: „Pod povrchem se u Schumachera vždy vyskytovala znepokojivá ochota dát ránu pod pás, faulovat… Proč byl Schumacher schopen takové věci dělat? Proč byl ochotný uchýlit se v honbě za vítězství k prostředkům, které by jeho soupeřům ani nepřišly na mysl?“

To jsou jedny z otázek, na které se James Allen snaží najít odpověď. Přes 400 stran obsáhlá publikace o fenoménu „Schumi“ popisuje závodníkovu cestu na vrchol spolu s jeho názory, vzpomínkami, vrcholy i pády, zlomeninami, citacemi a názory dalších lidí, kteří se na tomto lukrativním průmyslu podíleli, např. Ross Brawn, technický ředitel Bennetonu, Sabine Kehmová, Mark Weber a dalších.

V závěru jsou statistické tabulky s názvem velké ceny, okruhu, sportovní pozice a závěrečným výsledkem. Publikace je doplněna fotografickou přílohou: uvidíte mladého „Schumiho“ v roce 1990, kdy ještě jezdil v juniorském týmu Sauber Mercedes, fotografii bratrů Michaela a Ralfa v červeném a žlutém po závodě motokár v Terpenu v Německu v roce 1997, jeho manželku s dcerou, nadšená euforie z vítězství v Monaku, nehodu z roku 2002 a další snímky.

„Schumacher chápal, co je potřeba k tomu, aby vyhrál jasněji a důkladněji než kterýkoliv jiný jezdec a možná i kterýkoliv jiný sportovec v historii. V honbě za svými cíli „ohýbal“ pravidla do nejzazších mezí a někdy to přehnal, což z něj udělalo tak kontroverzní postavu. Ale v zásadě byl závodník každým coulem, což je jeho dar, pro nějž by měl být oslavován. Svým soutěživým duchem přinesl potěšení milionům lidí. Byl neobyčejným závodníkem, který žil život na hraně a vyvázl z toho.“ (389)

superrodina

Mohlo by se vám také líbit

„Bavič“ Karel Šíp – O dietách.

Pouť ztracenou myslí velmi zapomnětlivé staré dámy

Povídky vhodné k osvěžení