Trenér s dokonalou postavou přibral 30 kilo, aby zjistil, jak se cítí obézní lidé!

Znáte obrázky z reklam na hubnutí – před a po. „Před“ je nešťastná nedbalá obézní osoba, „po“ se nachází šťastná, sebevědomá, dokonale upravená osobnost. Ale nyní je vše obráceně. Trenér Drew Manning (31), s přísně vyrýsovanou „ideální“ postavou se rozhodl udělat pravý opak. Přibral 30 kilogramů jen, aby zjistil, jak se cítí obézní lidé.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Ačkoliv měl postavu „jak ze žurnálu“, nemusel na ni tak tvrdě pracovat, jak by si mnozí představovali. Stačilo mu 45 min čtyřikrát až pětkrát v týdně.

Pečoval o své klienty, bojující se s problémy, spojenými s nadváhou a obezitou. Najednou se vše obrátilo.

Vše popisuje a vysvětluje na svém blogu s názvem Fit 2 Fat 2 Fit (fit postava k tloušťce a znovu k fit postavě) a zároveň připravuje o celém programu knihu. (V angličtině vyjde v červnu)

Předpokládal, že bude mít při nadváze fyzické problémy, že to zacloumá s jeho emocemi, klesne mu sebevědomí, ale nic takového se nestalo. Kulaťoučký jako soudek klidně pomrkával po ženských a ty se na něho usmívaly.

Jinak je to ale vnímáno u opačného pohlaví. Žena, když ztloustne nebo se cítí tlustá, její sebevědomí – předpokládá se – poklesne, a to ji více a více tlačí k další nadváze: separovaná ze společnosti utápí svůj žal v jídle a bez pohybu.

Podle psychologů je jednou z příčin také to, jak se k chlapcům přistupuje již od narození. U malého kluka se mluví: jak je stavěný, jaký je to „chlap“, u dívky: „podívej, už se ti tu dělají faldíky. Měla by jsi s tím něco udělat, víš jak budeš vypadat, až budeš velká?“

Nelze to však generalizovat na všechny lidi. Mnoho z dnešních mladých již ví, co je to zdravý životní styl, navštěvují posilovny nebo jiná tréninková centra a snaží se jíst zdravě. Přikládá se to také změně „genderových“ rolí. Ženy stále více obsazují významná místa ve společnosti, a tím více požadují od svých mužů. Sebevědomá a úspěšná žena k sobě bude hledat podobně vitální protějšek.

Ale jsou to již také obálky časopisů pro teenagery. Objevují se slavní mladí ideálové, kteří mají vypracované postavy. Gérard Depardieu je sice stále švihák, Hugo Haas už okouzlí jen starší generaci ve filmech pro pamětníky, ale na scénu přicházejí jiné „figury“ jako Zac Efron, ze starších pak stále ideálně působí Antonio Banderas, Tom Cruise a další.

Muž už prostě nemá být zanedbaný, smrdět jako „starej kozel“, kdy z povzdálí s půllitrem piva kritizuje ženskou figuru, leč mu jeho oblé břicho padá kamsi pod opasek.

Není už pánem tvorstva, v lidském měřítku se na tom v postmoderní společnosti laskavě podílí obě pohlaví.

Všichni chceme vypadat skvěle a nechceme nad tím trávit mnoho svého volného času.

Drew Manning nám ukazuje, že lze vypadat jako bečka i jako atlet, jen chtít.

Já říkám: sem tam nějaký špíček není na škodu. Ale pokud člověk vypadá opravdu jako „bečka“, něco to znamená. Znamená, že jeho přístup k celkovému životu není správný. Není to jen o jídle, ale o celé filozofii života. Energie, s jakou ráno vstáváme, chuť dělat nové věci, navazovat nové kontakty, tvořit. S přibývajícími kily snáze upadáme do laxnosti, depresí, lhostejnosti cokoliv nového začínat.

Podívejte se na sebe do zrcadla a položte si otázku: Jaký je můj přístup k životu?

Podívejte se na Drewa Manninga.