Stavby budoucnosti: dřevěné mrakodrapy.

Ekologicky smýšlející architekti v současné době uvažují, že by využili přírodní nebo recyklované materiály i na stavby, kde byste to nejméně čekali.

Četli jste již u nás: Ve Skotsku mají most z 50 tun plastu. Unese i nákladní auta

Dnes je na řadě u výškových budov vyměnit beton a ocel a nahradit je dřevem. Takto například smýšlí Michael Green ve svých plánech vybudovat dřevěné mrakodrapy ve Vancouveru.

A nejen zde budou stát tyto „přírodní“ mrakodrapy. Podobné projekty až pro dvacetipatrové budovy se rozbíhají například v Norsku a Rakousku. Ale kanadský architekt věří, že může navrhnout a postavit i více jak třiceti podlažní budovu.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Podle Michaela Greena ocel ani beton nejsou šetrné k životnímu prostředí.

Stromy na stavbu mají pocházet z trvale udržovaných lesů z Evropy a Severní Ameriky, jejichž plochy slouží právě pro dřevozpracující průmysl. Pravidelně se tu obměňuje porost a vybírají se jen k tomu určené kusy. Pokud tohle není ještě tím obhajitelným důvodem, čím jsou tedy stavby ze dřeva ještě „ekologičtější“?

Podle Mezinárodní energické agentury (IEA) výroba oceli a betonu vyprodukuje značně velké množství CO2. IEA odhaduje, že při výrobě každých 10 kilogramů cementu vznikne šest až devět kilo CO2! Strom po dobu své životnosti naopak CO2 pohltí a při výrobě další produkce CO2 nevzniká.

Stavební díly jsou z vrstveného dřeva. Jednotlivé části se k sobě přilepují dohromady. Materiál se stává velmi silný a odolný i vůči požáru. Podle Greena zde platí princip požáru jako v lese. I zde prý požár přežijí vždy ty nejvyšší a nejsilnější stromy. Takové dřevo je při silném požáru jen „lehce“ ožehnuto.

Jedná se o devítipodlažní budovu, která dosahuje výšky necelých 30 metrů.

Tento dům s byty stojí v části Hackney a byl navržený týmem pod vedením architekta Waugha Thistletona. Ekologičnost této budovy spočívá nejen v přírodním materiálu, ale také v nízké energii, vynaložené na výrobu budovy a zároveň nízké spotřebě energie po dobu její  životnosti . Až dům doslouží, lze snadno odmontovat jednotlivé dřevěné panely a použít jako jiný zdroj energie.

Podle ddl.cz živý lesní porost vyprodukuje na 1 metr krychlový 0,7 tuny kyslíku a pohltí 1 tunu CO2. Každoročně unikne do atmosféry téměř 8 miliard tun uhlíku. Zpátky přirozenými procesy lze pohltit zhruba 4,6 miliard tun.

„Každý 1 m3 dřeva použitého jako stavební materiál snižuje emise CO2 do atmosféry v průměru o 1,1 t. Když k tomu připočteme 0,9 tuny CO2 navázané v samotném dřevě, ušetří každý kubický metr dřeva zhruba dvě tuny oxidu uhličitého,“ uvádí Ing. David Jílek a Ing. Jiří Kozojed podle informací CEI-Bois a EPF-Tackle Climate Change: Use Wood na stránkách ddl.cz. A dodávají: „Následně vyrobené dřevěné produkty dokáží udržet stromy získaný oxid uhličitý po celou svojí životnost a dále po recyklaci (např. použití v deskových materiálech). Když již není možné dřevo znovu použít nebo recyklovat, dá se využít jako náhrada fosilních paliv pro zisk další energie. Navíc hoření dřeva nepřináší do atmosféry žádný další oxid uhličitý, dochází pouze k uvolnění dříve nashromážděného množství (tzn. 0,9 t CO2 z m3 dřeva). Použití dřeva zároveň napomáhá k úspoře energií. Díky své struktuře má dřevo vynikající termoizolační vlastnosti (15x vyšší hodnoty než beton, 400x než ocel a 1750x než hliník), 2,5 cm dřeva je lepší tepelná izolace než 11 cm cihla.“