Sousedka ze Skalistých hor vás rozesměje už po pár stránkách.
Blanka Solařová-Calibaba, Sousedka ze Skalistých hor. Paseka
***Zjišťování počtu mikroorganismů je rozhodně sexy! A nebo je to tím rumem?
Potřebovala jsem si odskočit.
„Sorry, Jane nesplachuje…,“ pošeptala mi sousedka spiklenecky do ucha při cestě na toaletu.
Čuňata americký.
… nelhala. Floridské hovno se líně pohupovalo ve vodách keramické mísy. Z hnědého lůna abstraktně jukal… zelený gumový medvídek! iPhone mi přišel vhod. Fotografická evidence!
„Bylas to TY! To TY mi sereš u auta už pět dní. Jdu z práce … a HOVNO! Ale ne obyčejný! V každém exempláři…“zabodla jsem Jane důležitě usvědčující elektroniku do obličeje, „… je ZELENÝ GUMÍDEK. Proč? PROČ?“ (84)***
Máte-li místo v kabelce, tahle útlá knížka se vám tam určitě ještě vejde. Cestou vlakem či jiným dopravním prostředkem, při únavném čekání v čekárnách u lékaři či státních úřadů vám příjemně vyplní jinak trpce vlekoucí se čas. Možná to nebude knížka, kterou si pak hrdě vystavíte na polici vedle tlustých vznešených svazků – snad i proto, že se v ní tak často mluví neslušně a neustále pije alkohol (vyjma sekretářky, ta kouří trávu) – ale věřím, že ji s úsměvem předáte dál kamarádce.
Až se opět shledáte, určitě si vyberete nějakou „kanadskou“ historku. Je to prostě legrace. Vše je bráno s nadsázkou v kombinaci se šílenostmi – notně pocházející z manýrů znuděné „sousedky“ . Musíte prostě nabýt dojmu (i přes některé dřívější pochyby), že : chvála bohu, já jsem rozhodně normální.
Po prvních pár stránkách máte pocit, že čtete svůj au-pair deník. Všechno je cizí a jiné a lidé kolem jsou prostě „divní“, než je opravdu poznáte.
Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.
Hlavní hrdinka bydlí v chladné Kanadě, ve Skalistých horách, kde sněží skoro každý měsíc. Vločky z nebe padají i v létě. Ačkoliv láteří, že ji otravuje sousedka svou věčnou vlezlostí, stále více se k ní citově přibližuje a nakonec bez její přítomnosti nemůže být. Sousedka je nejsilnější osobou celé knížky: je hyperaktivní, oniomatická – nakupuje kdejakou blbost jen proto, že to bylo výhodné. Nebo prostě šílené. V ekologickém duchu si domů pořídí netradičního domácího mazlíčka, kterého trénuje, obléká, nakupuje mu miniaturní věci a oblečky jako lidskému příteli, včetně miniaturních sluchátek pro poslech klasické hudby, až konče založením profilu na Facebooku a výstavy originálních uměleckých děl.
Její manžel je alkoholik, ale říkají mu Kondom. Neobvyklé jméno „schytal“ také manžel vypravěčky. Schytal toho však více: třeba vržený talíř se špagetami.
Smějete se, ženy mají v této knížce navrch. A tak vám nezbývá nic jiného, než politovat manžela. Jednoho a vlastně i sousedčina Kondoma. V takových vztazích sic není lehké žít, není však vůbec lehké žít v této permanentně zasněžené krajině, ve které z okna přepočítáváte kusy jelenů a kde jednou z nejzákladnějších výbav domácnosti musí být sněhové řetězy. I ruská zima je teplejší.