Za AIDS může kolonialismus. Obřezaní muži bývají méně infikováni.

Autoři knihy, která by v překladu mohla znít: Bomba: Jak Západ vyvolal epidemii AIDS a jak se svět ji konečně může přemoci (v originále – Tinderbox: How the West Sparked the Aids Epidemic and How the World Can Finally Overcome It) uvádějí, že za epidemií viru HIV může kolonialismus.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Autoři Craig Timberg a Daniel Halperin popisují pomalou časovanou bombu. Na rozdíl od viru Ebola, která lidi zabíjí rychle a stejně rychle i zmizí, epidemie HIV je v zabíjení lidí účinnější právě proto, že se pohybuje pomalu. Můžete mít pohlavní styk se stovkami lidí a vir nepřenesete. „A to je část příčiny, jak je to dnes s námi. Šíří se to velmi pomalu. Lidé onemocní velmi pomalu… A to je jeden z důvodů, proč pro svět bylo tak těžké, aby to pochopil…,“ říká Craig Timberg.

Timberg vedl v Jihoafrické republice The Washington Post, zkoumal historii viru HIV a těžký boj proti AIDS.

Opičí verze viru HIV, která se označuje jako SIV, existuje již tisíce let. Teprve, když člověk vstoupil na území infikovaných opic, virus se začal šířit i mezi lidmi. Kdyby lidé nevstoupili do těchto míst, nikdy by nebyl svět decimován virem HIV.

V posledních sto let podle Timberga 99 procent všech světových úmrtí na AIDS pochází k virového kmene HIV-1 skupina M, a ten se poprvé objevil v Kamerunu, kde afričtí nosiči pracovali před sto lety, káceli stromy a vytvářeli nové cesty v místech, kde předtím nikdy lidská noha nevkročila.

Člověk zde mohl ulovit opici a při porcování, kdy se pracuje s krví, se mohl nakazit. Zmutovaný virus se dostal do lidského oběhu. Ale tito lidé byli stejně od zbylého světa separovaní. Žili v oblastech s nízkou hustotou zalidnění. Do té doby, než přišel do Afriky kolonialismus a s ním spojené výnosné obchody s přírodní gumou, se slonovinou a dalšími surovinami z hlubokých částí centrální Afriky. Virus se začal šířit dál.

Z Kamerunu se stěhoval do jiných částí centrální Afriky, dále do Léopoldville, který dnes nese jméno Kinshasa. Dříve bylo toto místo součástí belgické kolonie a roku 1920 se stalo hlavním městem Belgického Konga. Vybudovaly se zde továrny, loděnice, železnice. V roce 1960 se stalo Kongo nezávislé. Žilo zde až dva tisíce lidí s HIV. „Ale musíte si uvědomit,“ říká Timberg, „když HIV pokročí v AIDS, vypadá jako značně odlišné onemocnění. Máte průjem, horečku, hubnete.“ Nebylo tedy mnoho důkazů, že tehdy měl někdo AIDS.

Infikovaní domorodci nakazili některé humanitární pracovníky OSN, kteří se letecky vrátili domů a nevědomky šířili virus. Je téměř jisté, že jeden z humanitárních pracovníků, který dále pracoval na Haiti, chytil virus v Léopoldville, tvrdí Timberg.

Z Haiti pak virus postupoval do USA. A ze Spojených států díky letecké dopravě se rozšířil do Evropy.

„Tak každý virus HIV ve Spojených státech nebo v Evropě nebo v Karibiku lze vystopovat k jedinému předkovi, k jedinému viru, který přišel z Kinshasy v roce 1960.“

V 80. letech si lidé v USA mysleli, že virus nelze šířit heterosexuálním stykem. Model v USA odpovídal homosexuální smrtící epidemii. Ačkoliv v Africe humanitární pracovníci nalézali infikované heterosexuály.

Mnoho afrických zemí se stavělo k epidemii lhostejně. Naopak Uganda a Zimbabwe zajišťovala úspěšně informovanost a prevenci a zde se virus šířil nejpomaleji.

Nejlevnějším způsobem prevence před virem se v různých částech Afriky stala obřízka. Obřezaní muži byli méně častěji infikováni.

V 80. letech se o AIDS a HIV nechtělo moc nahlas mluvit. Bylo to značně nepříjemné a zpolitizované téma. Vědě trvalo téměř dvacet let, než mohla pořádně rozjet výzkumy.

A v Africe bylo potřeba hledat různá řešení. Jedním z nich bylo začít otevřeně mluvit o sexu.

Dnes bojujeme proti mocnému viru, který drtí miliony lidí. Stal se noční můrou civilizovaného světa (hned vedle rakoviny) a strachu z následků volného sexu. Mohl zůstat kdesi v buši uprostřed Afriky. Ale obsadil celý svět.