Pití alkoholu napomáhá některému druhu učení

Doposud jsme měli za to, že alkohol má spíše negativní důsledky na organismus.  Ponecháme-li stranou příjemné opojení, které je však jen krátkodobé, pak  jakmile vyprchá z těla, často sebou přináší vedlejší nežádoucí efekty jako je bolení hlavy, okno, nevolnosti žaludku apod.

Nicméně nová studie institutu, který se zabývá výzkumem a důsledky alkoholu při Univerzitě v Texasu, zjistila, že pití alkoholu pomáhá některým oblastem v mozku lépe se učit a zdokonalovat paměť.

Už slyším za zády hlasy vysokoškoláků – my jsme vám to říkali, proto na kolejích je vždy tak veselo.

Samotné pití alkoholu však stále ztěžuje učení a zhoršuje paměť, uvádí neurobiolog Hitoshi Morikawa. Je to však pouze jedna skupina důsledků, které požívání ethanolu na mozek má.

„Když mluvíme o učení a o paměti, máme většinou na mysli paměť vědomou,“ říká Morikawa, jehož výsledky studie byly publikovány v Journal of Neuroscience. „Alkohol snižuje schopnost zapamatovat si některé informace, například jméno našeho kolegy, definici určitého slova nebo informaci, kde jsme ráno zaparkovali auto. Ale naše podvědomí se také učí a má vlastní paměť. Alkohol může naši schopnost učení na této úrovni dokonce zvýšit.“

Časté a opakované požívání alkoholu (ethanolu) zvyšuje synaptickou plasticitu klíčových mozkových oblastí, tj. schopnost zlepšit vzájemné propojování mezi neurony. Tato studie nahrává některým neurovědcům, kteří zastávají názor, že drogová a alkoholová závislost jsou v přeneseném slova smyslu poruchami učení a paměti.

„Když pijeme alkohol (nebo když si píchneme dávku heroinu či pervitinu nebo si šňupneme kokain), učíme tím naše podvědomí, že tuto látku má konzumovat. Ale tím to nekončí. V daném okamžiku se stáváme vnímavější k tvorbě podvědomých vzpomínek a návyků ve vztahu k potravinám, hudbě, či dokonce lidem a sociálním situacím,“ uvádí věda.cz.

Alkoholici podle Morikawy prý nejsou závislý na tom, že jim je dobře po alkoholu, ale je to vlastně důsledek naučeného mozku. Byly tu na začátku jisté okolnosti, při kterých nám alkohol chutnal. Mozek si zapamatoval, že to bylo fajn. A požitím alkoholu, který odesílá do mozku dopamin, se ty pocity zesílí.

.„Lidé si většinou myslí, že dopamin je přenašeč štěstí či přenašeč příjemných pocitů, ale přesnější je říct, že je to vlastně přenašeč učení,“ tvrdí Morikawa. „Posiluje ty synapse, které jsou aktivní v okamžiku uvolnění dopaminu.“

Dopamin je chemická látka, která přirozeně vzniká v mozku. Má několik funkcí, ale pro naše účely si řekněme, že je spojována se systémem příjemných vjemů v mozku. V určitých částech mozku se uvolňuje při přirozených příjemných aktivitách, jako je například dobré jídlo, sex nebo fyzická aktivita. Některé drogy vedou také ke zvýšení hladiny dopaminu. Nicméně bylo zjištěno, že je uvolňována také při některých nepříjemných podnětech.

Alkohol se stane takovým startérem. Dopamin nám řekne, že to, co v tu chvíli děláme, je dobré a užitečné a mohlo by se to zopakovat. Tak si lokneme. Učíme se, že pití alkoholu je nám „prospěšné“ – samozřejmě tu hovoříme o subjektivních pocitech, které člověk při pití má. Nejspíš asi nikdo, kdo pozvedá sklenku na přípitek nemyslí na ztvrdlá játra nebo migrénu, která ho čeká druhý den. Protože dopamin nám v tu chvílí říká něco jiného – cítíme se báječně – chodit do baru, klábosit s kamarády, poslouchat tu správnou muziku, to vše se nám líbí = to vše je pro nás prospěšné. Dopamin je takový příliš tolerantní do budoucnosti nevidící učitel. Protože čím více se dopaminu uvolní, tím více se nám to bude líbit a tím více budeme příště vyžadovat zopakování.

K čemu Morikawy studie vedla? Morikawa doufá, že když tomuhle celému procesu lépe porozumíme, budeme možná moci v budoucnosti vynalézt něco jako protizávislostní pilulku, která by sabotovala dopaminův efekt. Byla by to taková pilulka, která by vymazala z podvědomí naši vzpomínku na příslušnou závislost.

„Mluvíme tu o rozpojení určitého spojení,“ uvádí Morikawa. „Je to trochu strašidelné, protože bychom tak získali látku ovládající mysl. Naším cílem je však eliminovat právě ty aspekty drog, které pomáhají mysl ovládat.“