Možnost rozpoznat poruchy autismu u dětí v mladším věku může pomoci s léčením a zpomalováním regrese

Tým vědců zveřejnil výsledky nové studie, zabývající se kojeneckou neuronové citlivostí v souvislosti s pozdějším možným rozvojem autismu, respektive autistického spektra.

Připojte se k nám na Facebook

Zjistili, že změny mozkové činnosti lze identifikovat ještě v dřívějším věku, než se původně předpokládalo. Rozdíly v mozkovým vlnách dětí byly zaznamenány již od šesti měsíců jejich věku.

Změny v chování, typické pro autismus, se u dítěte vytvoří mezi prvním a druhým rokem. Čím dříve se však na nemoc přijde, tím se nabízí snazší a účinnější léčba (nikoliv v současné době úplné vyléčení).

Podle BBC ve Velké Británii má každé dítě ze sta nějaké poruchy autistického spektra (větší pravděpodobnost poruchy je u chlapců než dívek). Doposud neexistuje žádný účinný lék, který by děti zcela zbavil této vývojově poruchy.

Do výzkumu bylo zahrnuto 104 dětí ve věku od šesti do deseti měsíců, u nichž se předpokládaly nějaké příznaky onemocnění, neboť měli staršího sourozence s diagnostikovaným autismem.

Hlavní příznakem bylo, že autistické děti se vyhýbaly očnímu kontaktu. A to i při pohledu na obrázky tváří, a snažily se tyto obrázky rychle nahradit jinými.

Mozkové vlnové délky mezi zdravými a nemocnými dětmi byly značně rozdílné.

Vzorek byl sice malý a nemůže stoprocentně zaručit, jak se budou sklony k autismu u těchto dětí dále vyvíjet, nicméně výsledky byly přinejmenším pro vědce velmi pozoruhodné pro další výzkum, který by mohl zajistit nalezení efektnější a dřívější diagnostiky v mladším věku dítěte, a tím pádem napomoci mu v co nejmenší regresi a lepšímu zapojení do běžného sociálního života.

Termín autistické spektrum odborníci používají v souvislosti s klasifikací různých vývojových poruch, mezi něž patří autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a další. Jedná se zjednodušeně řečeno o sociální poruchy: dítě se distancuje od kolektivu, zůstává samo v koutě, má komunikační problémy a jeho chování a zájmy jsou značně stereotypní.

Děti s autistickým postižením

mají problémy v sociální interakci, v komunikaci a jejich chování má omezený stereotypní vzorec. Říká se, že tito lidé žijí ve vlastním světě, mají problémy navázat nové vztahy, nedostatek sociálně emoční reciprocity a nedokáží se ve společnosti druhých dostatečně bavit.

U Aspergova syndromu postižený často lpí na jednom tématu nebo činnosti. Neustále opakuje určité rituály, má svůj vlastní jazyk a po motorické stránce je zjednodušeně řečeno „nemotorný“.
Rettův syndrom je typický pouze pro ženy.

Autismus člověka nemusí zcela vyřadit ze společnosti. Existují různé formy a stupně závažnosti autismu. Mezi slavnými, kteří jsou postiženi různými poruchami autistického spektra patří například: počítačoví hackeři Julian Assange (hacker a zakladatel WikiLeaks) Adrian Lamo, Gary McKinnon, hudebníci (Craig Nicholls, Gary Numan, Hikari Oe), herci (Lizzy Clark, Paddy Considine, Daryl Hannah a další) , malíři (Peter Howson…), spisovatelé (Luke Jackson…), vědci, sportovci a mnozí další. Dnešní děti šílí po Pokémonech – jejich tvůrce a designér Satoshi Tajiri má také Aspergerův syndrom. Jestliže porucha vašeho dítě spadá do autistického spektra, budoucnost je stále otevřená. Některá média mluví i o autistickém spektru u lidí jako Bill Gates, A. Einstein , Franz Kafka a další.

Poruchy autistického spektra se objevují statisticky u jednoho ze sedmdesáti chlapců, ale pouze na jednu z 315 dívek. Zdá se, že největší roli hrají dědičné faktory. U sourozenců, z nichž starší je autista, se značně zvyšuje pravděpodobnost, že mladší sourozenec bude mít rovněž poruchu. U jednovaječných dvojčat s dědičným zatížením je toto riziko ještě větší.

Další rizikové faktory mohou být těhotenská cukrovka, věk obou rodičů nad třicet let při početí, krvácení v prvním trimestru těhotenství, užívání některých léků na předpis během těhotenství či mekonium (stolice dítěte) v plodové vodě.

Většina rodičů zaznamenala u svých dětí první podivné příznaky až během jejich prvního roku života.
Lékaři pak u dítěte poruchu diagnostikovali ve třech až čtyřech letech. Jedním z hlavních rozlišovacích faktorů byl uhýbavý oční kontakt, dítě se neotočí za voláním svého jména, vývoj se jeví zpožděný a regrese může pokračovat.

Dítě postupně „zapomíná“, co doposud umělo, a to zejména řeč.

Odborníci předpokládají, že čím dříve mohou zasáhnout a identifikovat poruchu, tím více se dá zabránit různým regresím.

Dále se u postižených často projevuje epilepsie; začíná se objevovat před pátým rokem a je charakterističtější pro ženské pohlaví. Typické jsou změny nálad, deprese a mnohé další faktory.

Rozdíly jsou i ve fyzickém zjevu oproti zdravým jedincům. Děti s autismem mívají širší horní část obličeje a očí a v dolní části ústa. Střední část obličeje, včetně tváří a nosu, je kratší.