John Carter zachrání princeznu z Marsu v březnu 2012

V březnu 2012 dorazí na plátna kin americký sci-fi film John Carter, distribuovaný Walt Disney Pictures.

Bývalý kapitán Konfederace John Carter, jehož představuje Tailor Kitsch, je tajemně transportován na Mars. Na rudé planetě nevládne však přívětivá atmosféra. Místní národy proti sobě neustále brojí a bojují o přežití každé své vlastní rasy. Hlavními marťanskými společníky pozemšťana Cartera je Dehty Tarkas (Williem Dafoe) a Princess Dejah Thoris (Lynn Collins).

Film režíruje Andrew Stanton, produkuje Jim Morfia, Colin Wilson a Lindsey Collins.

 Od Nema na Mars

John Carter se začal točit už v listopadu 2009. Je prvním snímkem, kdy se Andrew Stanton pustil do hraného sci-fi tématu. Mezi jeho dřívější filmy patří komerčně úspěšný animovaný Hledá se Nemo, nebo impozantní Wall.E s ekologickým podtextem.

Carter byl populární už před První světovou válkou

Film vychází z románu Princezna Marsu, který byl původně publikován jako seriál v časopise již roku 1912. V knižní podobě přišel na pulty knihkupectví v roce 1917.

V románu je John Carter americkým veteránem z občanské války, který je přepraven na Mars k obyvatelům Barsoomu. Brzy po vstupu na planetu je zajat zelenými obry, kteří měří čtyři metry, mají šest končetin a dlouhé kly.

Barsoomané mezi sebou vedou už dlouhodobou válku, což je znát i na bídném stavu společnosti. Carter se spřátelí se zeleným Marťanem Dehty Tarkasem a zachrání princeznu Dejah Thoris.

Princezna z Marsu

Princezna z Marsu patří do první „Barsoomovské“ série románů Edgara Rice Burroughse. Sláva rudé krásky  předešla ještě Tarzana, kterého napsal Burroughs později. Čtenáře již tenkrát okouzlily šermířské souboje a odvážné činy kladného hrdiny. V americké kultuře se Burroughský romám již považuje za klasiku.

Autor se během tvorby nechal inspirovat prací astronoma Percivala Lowella, který měl určitou vizi o Marsu a jehož práce byly na konci 19. století a začátkem 20. století značně populární.

Mars je plný různobarevných obyvatel

Na planetě Mars žije několik ras. Bílá, žlutá, černá, červená a zelená. Každá rasa má své etnické vlastnosti, které ji definují. Vzhledem k tomu, že John Carter je běloch, bílí Barsoomané se s ním rádi identifikují jako se spasitelem pro jejich bílou rasu.

Dominantní kulturu vytvořili červení Marťané. K nim patří i princezna. Žijí uspořádáni do městských států. Jsou to kříženci starého žlutého rodu, bílých a černých Marťanů, kteří se spojili v dobách, když barsoomské moře začalo vysychat. Červení Marťané jsou velmi čestní a civilizačně vyspělí. Respektují soukromé vlastnictví a mají smysl pro spravedlnost.

Zelení barbaři

Zelení Marťané jsou vysokými „obludami“, které mají čtyři ruce a dvě nohy a velké oči na boku hlavy. Jsou to bojovní kočovníci, barbaři, kteří nezakládají rodiny. Jsou agresivní a brojí proti přátelství a lásce a holdují si v mučení. Žijí v přísně dané v hierarchické struktuře, kde na nejvyšším žebříčku stojí všemocný Jeddak. Zelení negramotní primitivové válčí ale také nenávistně mezi sebou. Jestliže vlastní nějakou technologii, tak pak jen tu, kterou ukradli.

Kýč nebo trhák?

Je otázkou, zdali dnešní diváky ještě nadchne zápletka a marťanské boje, filmařsky připomínající dobu dávno minulou. Film možná z traileru jen zdánlivě navozuje asociativní atmosféru časově již vyprchaného období z dob osmdesátých let Flashe Gorgona či Pátý element z roku 1997.

Možná se mýlím, ale mám pocit, že dnešní divák je již náročnější a charakterově černobílé figury, kde je od sebe až příliš snadno identifikovatelné dobro a zlo, už stěží přilákají silné davy diváků do kin.

Doufám, že nás Andrew Stanton příjemně překvapí, v opačném případě nedávám filmu moc velkou šanci na přežití.

%%wpcs-196%%-date%%id%%