Je to již několik let, co se na výsluní popularity v našem pásmu znovu-objevil břišní tanec. Navzdory některým skeptickým nepochopením ohledně politického a globálního vnímání světa z obavy „islamistické“ intervence, je právě břišní tanec zřejmým důkazem toho, jak je někdy příliš ploše vnímán černobílý svět. Strachy z cizinců či „infikování“ vlastní kultury je pro někoho noční můra, věřím však že pro většinu inteligentně smýšlejících lidí spíše směšná záležitost. Před nedávnem jsme recenzovali knihu Strach z barbarů právě pojednávající o multikulturalismu, o islámské menšině ve Francii, o tom, jak je vůbec „barbarské“ si myslet, že existuje nějaká vyhraněná čistá kultura. Vždyť předtím než vznikla evropská kultura, byla již značně ovlivněna egyptskou, čínskou, islámskou a…