Víte, jak předcházet rakovině?
Richard Béliveau Ph.D., Denis Gingras Ph. D., JAK PŘEDCHÁZET RAKOVINĚ a snižovat její rizikO, Vyšehrad, 2016.
Proč někdo onemocní rakovinou a jiný ne? Za všechno může genetika, slýcháte. Máme oslabený genofond, dědíme to po předcích. Myslíte? Neodvolávejte se jen na dědičné faktory, budete překvapeni, kolik toho můžete sami ovlivnit.
Daleko více než genetika na náš zdravotní stav působí životní styl.
Adoptované děti – Smrt adoptivního rodiče u dítěte, jež bylo adoptováno v raném věku, souvisí s nárůstem rizika rakoviny (500%), což je výrazné procento, než když nemoc postihla některého z biologických rodičů (20%). Tyto děti sice podědily geny svých biologických rodičů, ale přejaly životní styl rodičů adoptivních.
„Z toho vyplývá, že hlavními příčinami progrese rakoviny jsou především faktory spojené se životním stylem.“
Rakovina prsu – Obvykle asijské národy (Japonsko, Čína, Korea, Filipíny) mají nejnižší procento žen onemocněných rakovinou prsu. Situace se ale prudce obrátila u přistěhovalců do Spojených států, popř. v jejich rodných zemích, pokud ženy přejaly životní styl jako v USA. Statistika říká, že výskyt rakoviny prsu u žen ve srovnání v jejich rodných zemích versus u přistěhovalkyň v USA je v rozdílu takováto:
Obecně lze říci, že za 75 % podílu na vzniku rakoviny má způsob života (tabák, přílišné UV záření, špatná strava, obezita, alkohol, nedostatek pohybu) a jen 25% zapříčiňuje „náhoda“, kterou nemůžeme ovlivnit (buněčné dělení, spontánní poškození DNA, poškozené geny, infekce, znečištěné prostřední, zánětlivá onemocnění)
Většina lidí ale nekouří, alkohol pije uměřeně a nadbytečně se slunci nevystavuje, a přece řadu z nich rakovina postihne. Příčinou jsou různé další jejich životní návyky a jejich vliv na prostředí, v němž se rakovinné buňky nacházejí. Řada studií nade vší pochybnost prokázala, že mohutný rozvoj rakoviny u obyvatel průmyslových zemí j především důsledkem tří základních faktorů životního stylu:
1) nadbytek tuku, který po překonání určité hranice vede k obezitě
2) nekvalitní strava, složená z příliš kalorických potravin s nedostatkem vlákniny, minerálů a fytochemických látek rostlinného původu
3) Příliš sedavý způsob života moderní společnosti.
Zdravým životním stylem můžeme hodně změnit a předcházet vzniku rakovinového bujení. Přečtěte si článek, vycházející ze stejnojemnné knihy: Namíchejte si protirakovinový koktejl.
Rakovina je dnes ve většině západních společností hlavní příčinou úmrtí – odhaduje se, že v nejbližší budoucnosti postihne až 50% obyvatel. Způsob života může ale k její prevenci i k naději tuto nemoc přežít velmi podstatně přispět. Zcela běžné věci, na pohled naprosto jednoduché, jsou totiž nesmírně důležité. Každý člověk, i ten, u něhož nebyla rakovina klinicky zjištěna, v sobě má četné prekancerózní léze, které se v těle v průběhu života spontánně vytvářejí. Ve většině případů právě životní styl rozhodne, zda zůstanou v mikroskopickém stavu, tedy nebolestivé a neohrožující, nebo zda se jim podaří rozbujet do zralých nádorů. Liidské tělo má sice vůči rakovině vrozenou rezistenci, a to díky mechanismům, které pro léze vytváření nehostinné podmínky a tím je brzdí v rozvoji, ale těmto obranným mechanismům musíme umožnist, aby mohly optimálně fungovat a tedy udržovat nádory v latentním neútočném stavu. Proti rakovně zkrátka nejsme až tak bezbranní, jak by se mohlo zdát – vždyť můžeme zvolit životní styl, jímž lze statistické riziko rozvoje této nemoci podstatně ovlivnit.
K faktorům, které prodlužují život, obecně patří normální hmotnost a pravidelný pohyb a ke zkracujícím život obecně platí kouření, obezita. Jsou zde i některé další přídavné faktory:
Rakovina prsu
Faktory prodlužující život – strava s vysokým podílem rostlinné složky (brukvovité, sója, len), zelený čaj
Faktory zkracující život – strava s vysokým podílem červeného masa a rafinované mouky, stravy s vysokým obsahem tuků trans, nedostatek vitaminu D, doplňky stravy s beta-karotenem
Rakovina tlustého střeva
Faktory prodlužující život – červené víno (dědičné rakoviny)
Faktory zkracující život – strava s vysokým podílem červeného masa a rafinované mouky, nedostatek vitamínu D, doplňky stravy s beta-karotenem
Rakovina prostaty
Faktory prodlužující život – strava na bázi rajčat
Faktory zkracující život – rezistence vůči inzulinu, nedostatek vitaminu D
Nikotin není jen v tabáku, ale například i v lilku, rajčatech, bramboře či paprice. Člověk by však musel sníst například 10 kg lilků nebo 170 kg paprik, aby do sebe dostal stejně vysokou dávku nikotinu jako při jedné cigaretě
Závislost na cigaretě je vyšší než třeba na heroinu? Statistika ukazuje, že závislost po jediném vyzkoušení, bylo 36% u tabáku, 24% u heroinu, 15% u kokainu a alkoholu, 9% u marihuany
„Moderní cigareta má s tabákem, který kouřili američtí Indiáni nebo první evropští kolonisté v Americe, pramálo společného. Původně se totiž tabákové listy sušily na vzduchu, takže z nich vznikal ostrý tmavý tabák podobný doutníkovému, jehož kouř se prakticky nedal hluboce vdechovat, protože dráždil dýchací cesty. Tehdejší kuřáci tedy absorbovali pouze malé dávky nikotinu, a to především ústní dutinou, proto také fyzická závislost na tabáku byla mnohem nižší než dnes. Až s objevem nového způsobu sušení tabákových listů za tepla koncem 19. století začaly být cigarety návykové…“
Tabáku nejvíce přály války. Na počátku 20. století se ještě kouření cigaret považovalo za „zženštělé“, protože správní chlapi tabák žvýkali nebo kouřili doutníky. Jakmile ale USA vstoupily do války v roce 1917, tabákové firmy začaly dodávat cigarety „na podporu morálky vojenských jednotek“. Toto gesto tehdy ocenil i americký generál John Pershing a z milionů mužů, kteří před válkou nekouřili, se z fronty vrátili závislí kuřáci. A podobná situace se odehrála na konci druhé světové války:
„Na základě nátlaku jistého senátora z Virginie, ovlivňovaného místním tabákovým průmyslem, totiž stát nakoupil cigarety za téměř miliardu dolarů a pak je odeslala do Evropy v rámci Marshallova plánu. Představovalo to téměř 10 % částky určené na rekonstrukci Evropy. Americký tabák byl mnohem jemnější než ten černý a ostrý, který se tehdy v Evropě kouřil, a tak ho začali kuřáci vdechovat mnohem hlouběji; … čímž se u nich vypěstovala závislost na cigaretách.“
Rakovina plic byla do první poloviny dvacátého století naprosto vzácným onemocněním. Po masovém nástupu cigareta se stalo zcela běžným.
Kuřák, který za den vykouří balíček cigaret, vystavuje svůj hrudník jen za jeden jediný rok stejné radiaci, jako by absolvoval 300 snímkování plic (jedná se o polonimum 210; polonium je 250x toxičtější než kyanid; polonium posloužilo tajným službám k vraždě bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka během jeho londýnského exilu)
Psi dokážou detekovat různé druhy rakoviny podle pachu? Především rakoviny prsu, kůže, tlustého střeva a prostaty, a to mnohdy už v raných stadiích. Některá plemena (německý ovčák, labradorský retriever) lze na vyhledávání rakoviny vycvičit: takoví psi odhalí rakovinu plic u 71% lidí pouhým očchání jejich dechu a 97 % rakoviny tlustého střeva očicháním stolice.
Koření nás chrání před rakovinou? Národy vysoce konzumující koření (např. Indové), trpí rakovinou až 4x méně než obyvatelé zemí, kde se koření konzumuje mhohem méně (jako třeba Severní Amerika, Evropa). Užitečná jsou například tato koření (v závorce účinná látka) – kurkuma (kurkumin), zázvor ((6)-gingerol), chilli paprika (kapsacin), skořice (cinnamaldehyd), muškát (eugenol), sezam (sezamin), pepř (piperin), petržel (apigenin), rozmarýn (carnosol), koriandr (geraniol) bazalka (kyselina ursolová)
Nepřehlédněte publikaci z nakladatelství Vyšehrad, Jak předcházet rakovině a snižovat její riziko: aktuálně na knižním trhu neexistuje lépe propracovaná kniha pro čtenáře laika zabývající se tématem prevence rakoviny.
MB
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
