Znamená bojkot hamburgeru také zdravější americkou ekonomiku?

Spojené státy dnes slaví Den nezávislosti. Jak bývá zvykem, přijdou bujaré oslavy, lidé budou grilovat na zahradách, popíjet pivo, sledovat různé přehlídky, ohňostroje a další aktivity, které oslaví historii, vládu a tradici Spojených států.

Pochutnají si v tomto slavném dni také na hamburgeru, jídle, které jako by se již dávno stalo americkým tradičním pokrmem? Je to vhodná volba uctít „narozeniny“ „země svobody a neomezených možností“ houskou se smaženým hovězím?

Jak je to doopravdy s hamburgerem, jste mohli vidět například v dokumentárním filmu Potraviny, a. s. a v mnoha příspěvcích nejen po internetu. Ale také třeba v dnešním Washington Post, kde Tracie McMillan, novinářka a autorka knihy o stravování, rovněž poukazuje na to, jak takový obyčejný hamburger boří základní americké hodnoty.

Nejen to, že je obecně známé jeho mizerné výživové složení, (ještě s tou drzostí, že jeho „maso“ americká vláda před nedávnem schválila jako vhodné pro použití do školních jídelen, proti čemuž se postavili rodiče dětí) ale rovněž tu jde o možnost skutečné svobodné volby.

Zrovna 4. červenec je pro Američany jasným znamením, aby se – pokud to ještě dosud neudělali – zamysleli nad tím, jak skutečně je jejich trh svobodný a volný. A mohou začít právě u svého oblíbeného hamburgeru, který patří spolu s dalšími nezdravými potravinami a sladkými nápoji k příčinám obezity, cukrovky druhého stupně a dalších zdravotních komplikací.

Jak hodně souvisí hamburger se svobodnou otevřenou tržní ekonomikou, jak o tom hovoří americká ústava či Deklarace nezávislosti?

Svědčí o tom již onen zmiňovaný snímek Potraviny, a. s. Mezi dva plátky housky se vloží hovězí maso a kousky zeleniny. Právě toto hovězí maso je bezprecedentním příkladem toho, jak je trh ve Spojených státechv mnoha ohledech téměř monopolní. V Americe se nachází asi tři čtvrtě milionu farem. Pestrá nabídka? Ano! Jenže 85 procent z nich patří čtyřem gigantickým společnostem, které tomu zbytku malých farmářů stejně nakonec svým tlakem snižují jejich ceny (o ceně totiž také rozhoduje počet jednorázově poražených zvířat).

Zvířata jsou doslova namačkaná v nedostatečně velkých prostorách, topící se ve vlastních výkalech. Levná pracovní síla (mnohdy mexičtí imigranti) se tu pořádně nadře a riskuje své zdraví (ve snímku se například mj. hovoří, jak zaměstnancům běžně slézají nehty z prstů).

Konkurence je zde nulová. Ceny tedy mohou být takové, jaké chtějí giganti. A netýká se to jen masa.

Podobně je regulovaná i cena a výroba housky. I zde je mizerná konkurence, kterou řídí gigantické společnosti a nejsilněji se na tom podílí americký Wal-Mart. Tento velký řetězec pochopitelně uzavírá převážně smlouvy s velkými potravinářskými společnostmi, protože potřebuje velké množství pro své zákazníky. Drobní pekaři jsou tedy z této hamburgerové hry diskvalifikováni.

A je tu dále kečup, hořčice, zelenina, koření. Jsou to opět ti „nežádoucí“ přistěhovalci (3/4 z Mexika), kteří pak přinášejí svobodným Američanům jejich zeleninu, jejich hovězí, jejich dobroučký hamburger. Například Tracie McMillan uvádí, jaké mají přistěhovalci mizerné pracovní, hygienické a platové podmínky. Některé firmy neplatí těmto lidem ani zákonem danou minimální mzdu, směna tu trvá běžně 15 hodin (min. mzda v Kalifornii je 7,73 USD/hod, imigranti pracují místy za 2 USD/hod. nebo si jinde přilepší a mohou mít i o něco více – třeba lehce nad 5USD/hod). Navíc na polích je použito tolik pesticidů, že se ženám rodí postižené děti (TracieMcMillan z Washingtonpost říká: „ženy nesou děti bez rukou a nohou“).

Ve Spojených státech alespoň ku příležitosti jejich velkého svátku svobody bojkot hamburgeru znamená nejen podporu svého zdraví, ale i naději pro zdravější ekonomiku. Pesimisté říkají, že giganti stejně vyhrají. I kdyby se změnily chuťové návyky Američanů, oni se jim přizpůsobí a znovu je ovládnou.

Někdo by mohl poznamenat, že v ekonomicky neutěšené situaci Spojených států nakonec bojkot hamburgeru může přinejmenším dočasně znamenat propouštění, vysokou nezaměstnanost a tudíž ještě horší ekonomickou situaci. Možná by to bohužel znamenalo jen tisíce nelegálních přistěhovalců na ulici bez nelegálního „zaměstnání“, což povede nejspíš dočasně ke zvýšení kriminality.

Jaká však by byla skutečná dlouhodobá situace bez hamburgeru, takového, jaký je nyní znám na americkém trhu? Věřím, že rozhodně zdravější.