Lucerna v temnotě – moderní romantický román o lásce, tajemství a vraždě.
Deborah Lawrensonová, Lucerna v temnotě. Nakladatelství Fortuna Libri v edici Fortuna Litera. 2012.
Než potkala Doma, život ji příliš nebavil. Má hluboké romantické cítění, vnímá barvy v různých souvislostech. Je pro vás také pátek oranžovým „hladkým“ dnem? Ráda čte a tolik by chtěla překládat oblíbené francouzské autory do angličtiny. Ale zatím po té, co skončila vysokou školu, se věnuje jen komerčním překladům. Tíží ji to, dusí ji město, má pocit, že sešla na špatnou cestu.
A pak potká Doma. Je o 15 let starší a náhle je to jako vichřice. Připadá ji okouzlující, cítí, že mají hodně společného. Nejsou to sice barvy, ale hudba. Dlouho si vyprávějí, báječně si rozumí. Je bezhlavě zamilovaná a následuje Doma na každém kroku. I když se sama sebe ptá, nejedná-li nezodpovědně, nemůže si pomoci. Život byl tak šedivý, než přišel on. A nyní se s ním může odstěhovat do Les Genévriers. Nejprve se však bála, že se blíží rozchod – přeci jenom se rozhodl koupit si dům ve Francii na nejmalebnějším místě, které kdy prý viděl. Ale pak se jí zeptal, zdali ho bude následovat.
Konečně mohla dělat to, co vždy chtěla. Pronajala svůj byt v Londýně, sbalila si spoustu knih a laptop a mohla psát. A také s Domem prozkoumávat skryté tajné komory, klenby, úžasné starobylé prostory opuštěného domova.
Bénédicte prochází místnostmi v přízemí do prachu pachů a cítí drobky levandule v rozích zásuvek, třísky z kredence z borového dřeva, saze z dávno vyhaslých ohňů i silné mechové aroma vlhkých skvrn nad podlahou z růžových dlaždic, ostré bílé vůně z květin pozdního léta přicházející zvenčí.
Tihle návštěvníci jsou noví. Je si jista, že se s nimi dosud nesetkala, i když zavírá oči a snaží se uvažovat klidně, hlídá si svůj dech, zpomaluje příjem vzduchu a pátrá ve své paměti, aby se ujistila. Otevře oči a oni jsou tam stále. (15)
Eve je neskonale šťastná, její život prostoupilo plno jasných barev. A k tomu se připojuje duše domu. Slyší různé zvuky. Vidí stín ženy, běží za ním, ale s nikým se nesetká. Cítí vůně. Začne psát knihu o lidech, kteří v domě zanechali svou stopu. Splývá s příběhem, jako by byl její vlastní.
S podzimem však se mění barvy a i Dom se postupně mění. Jejich vztah vychládá. Eve se chce víc dozvědět o svém příteli, ale netuší, jaká tragédie se za vším skrývá. Není to jen tajemný dům s podivnou minulostí, která ještě neskončila. Ale je to i minulost jejího přítele, která musí být odhalena.
Lucerna v temnotě je pro skutečné romantiky, pro milovníky moderních gotických románů. Lyrická kniha plná tajemných míst, popisů barev a koření. I prach má svou vůni. I dny mají své barvy. A zprvopočátku romantický příběh prostupují tajemné stopy ze záhrobí.
Vyjma Lucerny v temnotě napsala Deborah Lawrensonová Song sof Blue and Gold a The Art of Falling. Také je autorkou tří novel, The Moonbathers a novinářských satir Hot Gossip a Idol Chatter.
Můžete také nahlédnout na autorčin web.
„Tak když policie provedla laboratorní testy a oznámila, kolik let asi bylo té ženě v době její smrti, obrátili se na všechny ve vesnici, jestli nemají tušení, kdo by to mohl být. Babička, moje matka i já jsme vyhrabaly staré deníčky a porovnaly jsme si je s tím, co jsme si pamatovaly… Ukázalo se, že ta mrtvá byla zhruba stejně stará jako Marthe Lincelová, když sem přijela naposled, a to také odpovídá dob, kdy ji Bénédicte naposled viděla.“
„A Bénédicte je mrtvá – podle policie prý neměla žádné příbuzné,“ ozval se Dom.
„Ta zemřela v roce 2007. Několik posledních let bydlela u nás. Nemohla tu zůstat sama.“
„Takže oni si nemůžou být jisti, jestli to byla Marthe Lincelová.“
„Ne. Jsou to jen nepřímé důkazy.“
„A co druhé děvče, ta mladá?“ chtěla jsem vědět.
„To nikdo nechápe. Ubohé děvče.“
Najednou se za oknem ozval hluk. Přiletěl velký sršeň a narazil do skla, jak se snažil dostat za světlem v bytě. (…)
„Policie objevila tady v kuchyni skvrny od krve,“ nadhodila jsem. „Mysleli si, že jsou poměrně čerstvé, ale ukázalo se, že tady musejí být už několik desetiletí. Kdyby e zeptali, řekla bych jim to.“
„Tmavé skvrny na dlažbě? A některé vypadají jako kapky?“
Přikývli jsme.
„Pokoušela jsem se je vydrhnout,“ postěžovala jsem si. „Ani jsem netušila…“
„to není hezká historie,“ promluvila Sabine. Možná ji ani nebudete chtít slyšet…“
Samozřejmě jsme chtěli.
„Bénédicte a Marthe… jejich otec se zastřelil. Tím začal úpadek celé rodiny.“ 372/373
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
